čtvrtek 29. července 2010

Víkend v Porto Alegre

Ačkoli propršel zase skoro celý víkend, do Porto Alegre jsem se nakonec dostal. Stalo se tak díky tomu, že jsem byl pozván Leonardem, jedním z Aiesecářů, na koncert na sobotní večer.


Porto Alegre

O městě jako takovém toho bohužel až tolik zatím říci nemůžu. Celý víkend střídavě pršelo a když jsem do Porto Alegre dorazil, zrovna začala vítaná průtrž mračen. Každopádně jakožto centrum státu Rio Grande do Sul je poněkud rušnější než Novo Hamburgo a má také nějaký ten historický střed města.
Město se rozkládá na břehu řeky Rio Guaiba, která dále formuje jezero Lagoa dos Patos. Z vysvětlování jsem pochopil, že to není úplně jezero jediné, ale že se skládá ze třech částí. Ve městě je přístav, ale zámořské lodě dnes prý končí svou pouť spíše ve městě Rio Grande.
 Můj průvodce Leonardo byl postaven před problém, jak mě seznámit s městem a úplně nepromoknout. Zastavili jsme se tak v místní tržnici, která je zastřešená a je zde možnost nakoupit všelijaké pochutiny, turistické cetky, ale najdete v ní i nejstarší hospodu v Porto Alegre. Jmenuje se stylově Gambrinus. Jak jsem na internetu zjistil, tak Gambrinus byl Vlámský král patron pivovarnictví, takže to s naším pivem asi nic společného nemá.
V rychlosti jsme pak prošli sřed města a zastavili jsme se v galerii umění Rio Grande do Sul. Ta ale velikostí příliš neoplývá a díla místních malířů jsou shromážděna v jednom nevelkém sále. Druhou zastávkou bylo kulturní centrum Santander, kde banka proměnila své sídlo v kulturní centrum a galerii moderního umění. Můžete si tu třeba dát kafe v prostorách bankovním sejfu. Dále už naše kroky směřovaly pouze do katedrály Metropolitana a pak jsme se raději ukryli před deštěm u Leonarda doma.

Koncert

Večer nás čekal koncert Jorge Drexlera v kulturní části nákupního střediska Bourbon. Jorge Drexler je Urugvajský hudebník, který hraje v podstatě folkové písničky, kdy nejdůležitější částí doprovodu je jeho kytara a texty písní, ale k tomu má doprovod kapely, kde najdete tympány, saxofon, bubny, elektrickou kytaru a podobně. Aby toho nebylo málo, tak do toho jemně míchá ještě elektronické efekty. Můžete kouknout na ukázku na youtube. Na živo to ovšem bylo lepší :)

Neděle

Leonard mě nechal přespat u sebe v bytě a na neděli byla plánovaná další prohlídka města. Avšak po koncertu jsme docela dlouho vyspávali a počasí nám znovu nebylo nakloněno a tak jsem viděl pouze kousek nábřeží jezera a pak už jen internetovou kavárnu.

Bezpečnost

Už delší dobu jsem chtěl napsat něco o bezpečnosti pohybu ve městě. Bude to ale trochu útržkovité, protože je to pro mě ještě stále trochu neuchopitelné téma.
Města v Rio Grande do Sul jsou považována za bezpečnější než je třeba Sao Paulo, ale přeci jen to tu funguje trochu jinak než u nás. Na ulicích, především ve středu města, vidíte ozbrojené policisty a také vojáky a zahlédnout nějaký ten samopal není až tak velký problém. Střed města v denních hodinách je tedy pro pohyb bezpečný.

Větším problémem je to s okrajovými částmi. Pokud se přes den nerozhodnete jít na procházku přes nějakou chudinskou čtvrť, pak se pohybovat městem pěšky není zvlášť problém. Horší to je s příchodem tmy. To jednat na ulicích ubude policistů a jak mi bylo řečeno, tak i tak na zásahy zas tolik nevyjíždějí. Na ulicích se pak začnou pohybovat lidé z favel, jestli to tak můžu nazvat. Často chudí lidé, kteří obcházejí "popelnice" a sbírají věci, které lze prodat do sběrného dvora. Krom toho se vám ale může stát, že na vás někdo takový vytáhne nůž nebo jinou zbraň a požádá vás o batoh, kabelku, peněženku a tak. Ne snad, že by tu probíhaly vraždy, ale loupeže se tu takhle vyskytují. Ptal jsem se kolegy z práce, jestli se mu něco takového stalo a celkem mě vyděsilo, když říkal, že ano, že se vrátil domů bez klíčů, peněženky, bot a kalhot.

Proto se doporučuje jezdit autobusem nebo autem. Ani cesta autem ale nezaručuje bezpečí. Když jsem jel do Porto Alegre autobusem, tak v jedné z okrajových částí města byla upozorňující cedule, že vjíždět tam po 22 hodině je nebezpečné. Stejně tak mě trochu překvapilo, když jsem si poprvé sednul do auta s Kely. Ta automaticky zamkla dveře a teprve pak se rozjela. Cestou v letadle jsem se na otázku bezpečnosti ptal holčiny ze Sao Paula a ta v podstatě říkala to stejné, pouze s tím, že v noci je to tam asi ještě trochu problematičtější. Na semaforech se tam pak nezastavuje vůbec.
S příchodem noci se také z některých příjemných míst, jako je třeba park Farroupilha v Porto Alegre, stane celkem nebezpečné místo, kde se to zloději jen hemží. Tam prý chodí právě proto, aby někoho o něco obrali.
Být obezřetný je třeba ale i přes den. Funguje tu taková horší forma kapsářství. Není to jen o tom, že vám někdo nepozorovaně vytáhne peněženku z kapsy, ale když se producírujete příliš viditelně třeba s foťákem, může se vám celkem jednoduše stát, že k vám přiběhne týpek, vytrhne vám ho z ruky a zmizí někde v dáli. Co se týče foťáků, tak se doporučuje je nenosit na krku, ale vždy je schovat do batohu, aby člověk nebudil příliš velou pozornost.

Rady, které mi tu tedy dali vyplývají z toho co jsem se tu snažil sepsat. Nechodit po nocích příliš pěšky po ulicích. Dávat si pozor na divné existence a když někoho takového člověk zpozoruje, má změnit směr cesty nebo přejít na druhý chodník. Neukazovat, že máte foťák, mp3ku či pěněženku. Nechodit do částí města, které jsou blízko favel.

2 komentáře:

  1. Tak to abys co nejdriv nadrtil tu Capoiru :p

    OdpovědětVymazat
  2. 2Rob: Nebo začal pořádně běhat :o)

    OdpovědětVymazat