Prší...

Tak se nám četnost příspěvků začíná trochu snižovat. Jednak si začínám zvykat na věci, které mě nejprve udivovaly a tak už není tolik o čem psát a druhak jsem byl zaměstnán hodnocením povídek pro letošní ročník soutěže Vidoucí. Možná by se dalo namítnout, že jsem si povídky mohl přečíst už v dubnu, avšak není nad to strávit deštivý víkend na jihu Brazílie s pěknou českou fantasy povídkou. Doporučuju přijet sem v září, kdy již bude možné hodnotit druhé kolo a vyzkoušet :)

Tak ale abych se vrátil k tomu jak se vede. Řekl bych tudo bem.

Minulý víkend

Původní plán na víkend jsem měl takový, že se pojedu podívat do Porto Alegre a trochu se tak rozkoukat po okolí. Kely mě domluvila průvodce, což by bylo fajn. Ovšem plány byly zhaceny počasím. Teď už tu skoro týden vytrvale prší a o víkendu to byl déšť bez jakéko-li přestávky. Proto jsem výlet odložil na nějaký z příštích víkendů. Snad tento.
Ovšem protože jsem se chtěl trochu hýbat a už sem jsem jel s přesvědčením, že bych se tu rád učil capoeiru, tak jsem googlil (ještě že ten internet máme), jestli tu není nějaká možnost ji cvičit. Novo Hamburgo je bohužel jen takový přícmrdek Porto Alegre, takže veškeré možnosti ať už kulturní nebo sportovní je možné nalézt spíše tam, ale i tak jsem se dopátral k jakési skupině a byl jsem se tam u nich podívat. Je to člověk, který na dvou základních školách učí děti capoeiru, aby se nepoflakovali po ulicích (asi tak něco v tom smyslu). Teď přes zimu tam ale příliš žáků nemá a tak jsme tam byli všeho všudy tři. Není to úplný profík, ale zase je přátelský a učí zadarmo. Trochu mě to připomíná moji snahu naučit se Španělštinu v Cordobě. Tam jsem si také sehnal kurz zadarmo v centru pro imigranty, ale kdybych býval navštěvoval nějaký placený, tak asi umím mluvit trochu lépe. Uvidíme jak to bude v budoucnu.
Jako všude i tady je trochu problém moje jazyková neznalost a tak i když on trochu anglicky umí, ne vždy všchno chápu. Zvlášť jak provádět některé pohyby.

Portugalština

To je trochu kámen úrazu. Zatím jsem nezačal navštěvovat žádný kurz a tak se snažím se trochu učit doma jako samouk. Ovšem po návratu z práce, toho většinou už moc nezvládnu.
Do služby jsem zapřáhnul moderní technologie a učební techniku, která se jmenuje spaced repetition, což by se dalo přeložit asi jako opakování s pauzami či rozložené učení. Tahle technika vychází ze studia lidského mozku, kdy se vědci snažili zjistit, jak dlouho si mozek věci pamatuje a jak rychle je zapomíná. Asi jako neznámějšího představitele této metody lze uvést Piotra Woźniaka, který na základě oněch vědeckých výzkumů napsal program, který vezme pojmy a studentovi je předkládá v takových intervalech, aby si je zapamatoval a pak udržel v paměti. Ona metoda tedy není o ničem jiném, než o neustálém učení a opakování, ale s tím, že čas zopakování je vypočten tak, aby nepřišlo pozdě a člověk už zapomněl, ale ani zbytečně brzo, kdy by si opakoval pořád dokola ta stejná známá slovíčka.
Jedním z takových programů je třeba Anki, kdy dobrovolníci vytvářejí pro tento program slovníčky a vy se je pak můžete učit. Tenhle typ programů je hodně využíván studenty japonštiny, kdy je třeba si namemorovat velké množství "divných znaků". Pro mě je na tomhle programu fajn, že si ho můžu občas pustit i v práci a vzdělávat se v pracovní době :). Zároveň dochází k synchronizaci pojmů přes internet, takže doma mě pak program nenabízí už jednou zopakované slovíčka.
I tak mi jde učení velmi pomalu. Další problém mám trochu s výslovností. Tady na jihu mají přízvuk trochu blíže k španělštině, ovšem stále jsem nějak nevycítil, jak se které slovo má vyslovovat. Onu kodifikovanou verzi, kterou hlásá učebnice pro samouky nelze použít a tak se snažím odchytávat slovíčka v rozhovorech kolegů, což zatím příliš nezvládám. Například slovíčko estar (být, vyskytovat se) by se podle učebnice vyslovilo ištar, tady ale použijí prostě estar.
Zatím největší problém jsem měl asi se dny v týdnu, kdy jsem podle zvyku předpokládal, že prvním dnem je pondělí a tak když jsem pracovním emailu dostal, že se něco koná v quarta-feira, tedy nepřesným překladem čtvrté slavnosti, domníval jsem se, že se jedná o čtvrtek a ne o středu, jak tomu skutečně bylo.

Hudba

Někdy se ale vyplatí portugalsky nemluvit úplně plynně. Abych mohl v práci poslouchat muziku, koupil jsem si prodlužku pro kabel ke sluchátkům. Kolega v práci měl podobný kabel, ovšem jak to u těhlech kabelů bývá, funkční jen v některých chvílích, kdy ho člověk drží v určité pozici. A protože si mě prodavač celkem jednoduše zapamatoval, nebyl pak problém vyměnit kolegův pochroumaný za nový, když jsem tvrdil, že to je ten můj.
S českou muzikou v práci slavím celkem úspěch a zatím je nejúspěšnější Sto zvířat a TleSKAč.

Práce

Po určité době, kdy se člověk zapracuje vždycky zjistí, že věci fungují trochu jinak, než se zdá na první pohled.
Zatím zůstávám u systému hromadného odesílání pošty a zjišťování informací z logů. Po 14 dnech jsem si konečně vymohl, že můžu používat editor podle svého přání (Eclipse). Práva pro instalaci programů stejně jako ostatní zaměstnanci nemám a tak se všechno musí protlačit přes šéfa.
Bohužel příští týden ochází Rafael (jak jsem pochopil hlavně kvůli financím), což byl kluk se kterým jsem se zatím nejvíc seznámil, protože umí dobře anglicky. Teď ta komunikace bude pro mě trochu horší.
Zároveň jsem se ale dozvěděl, jak to tu mají s výpověďmi. Odbory tu asi příliš nejsou, protože výpovědní lhůta je 1 měsíc a zaměstnavatel vás může vyhodit bez udání důvodu. Během vašeho působení ve firmě za vás zaměstnavatel platí něco jako sociální pojištění, ale v trochu jiném smyslu. Jsou to peníze, které jdou na váš účet spravovaný státem a je to takový deposit, ze kterého jsou vám pak vypláceny zpětně peníze, když jste například vyhozen nebo třeba když zakládáte rodinu či kupujete bydlení. Pokud vás zaměstnavatel vyhodí, máte nárok tyto peníze čerpat. Zároveň zaměstnavatel zaplatí poměrnou částku spočítanou z tohoto depositu jako pokutu státu, že vás vyhodil. Když odejdete sám, tak tyto peníze čerpat možné není. A tak se to prý dělá tak, že se necháte na oko vyhodit, za zaměstnavatele zaplatíte pokutu z peněz z depozitu a zbytek si necháte. Úrok na tomto "depositovém" účtu je totiž asi 10krát menší než v normální bance.

Brazílie

Když jsem se už dostal k trochu politickým otázkám. Všude je to stejné. Politici prý kradou jak můžou.
Fajn příklad je železnice z Porto Alegre do Novo Hamburgo, jak mi byl popsán. Tyhle dvě města jsou od sebe vzdáleny asi 50 kilometrů. Historie začla prý nákupem starých vlaků v 90 letech od Japonska. Pak se delší dobu nic nedělo a pak začla výstavba, kdy vlak skončil na půl cesty v São Leopoldu a zbývající úsek se teď staví asi 4 roky s trojnásobným překročením rozpočtu.
Zároveň mě třeba zajímalo, jestli se v předvolebních kampaních objevují hesla, že zatočí s kriminalitou a udělají něco s favelami, ale prý moc ne, protože "se ví", že je to nemožné. Jak jsem koukal, tak nějaké investice kolem těchto problémů vynakládány jsou, ale tohle byla slova místních.
S chudší částí obyvatelstva jsem se tu setkal jen zřídka. Ono Novo Hamburgo je na tohle celkem malé. Zatím jsem viděl pouze na ulicích kárky tažené koňmi a tyhle lidi jak vybírají odpadkové koše (jsou to takové železné klece podél ulic) a hledají plasty, plechovky, sklo, které lze zavést do třídíren odpadu a dostat za ně peníze. Pokud jde o třídění odpadu, tak tu nikdo nic netřídí.

Jídlo

Zatím jsem se do dalších větších experimentů v jídle nepouštěl a tak zůstalo pouze u nepovedeného nákupu avokáda v supermarketu. Tedy nákup povedený asi byl (slečna u kasy mě už znala a tak se nesnažila na mě ani mluvit a už se jen usmívala), ale avokádo je trochu nedozrálé. Na wikipedii jsem se dozvěděl jednu pěknou věc a to že strom, který avokáda rodí se jmenuje hruškovec přelahodný. To mi přišlo pěkné, ovšem pro moje avokádo ta přelahodnost neplatí.
Oproti tomu maso tu umějí ugrilovat dobře a protože do housky se dá dát všechno, platí to i pro místní churrasco. Nevím zda je to pouze místní název, ale housková úprava nese jméno kachurrasco.
Také jsem konečně ochutnal pastel. Tady to není onen portugalský "de nata", ale prostě takový piroh - kapsa z těsta - která je naplněná masem, zeleninou anebo, jak je tu také obvyklé, něčím sladkým. To je v podstatě docela zajímavé, že tu standardně ve stejném těstě dostanete náplň slanou i sladkou. Stejně to platí například i u pizzy a můžete si ji tu dát třeba s lentilkama.
Co jsem nezmínil, tak jsou nealkoholické nápoje. Když pominu Coca Coly, které se tu samozřejmě běžně pijí, tak je tu populární slazená citrónová limonáda (limão). Ono v těch vedrech je to pak celkem logické. A pak limonáda z guarany. Vyrábí ji například i Coca Cola.