Internetové střípky VI.

Tak a je tu další volná směs odkazů a myšlenek, týkající se Brazílie.

Kol okolo

Tak prý Portugalsko by se mohlo stát brazilskou kolonií a Brazílie by mu tak pomohla z ekonomické krize. S tímhle nápadem přišly Financial Times, v rámci zpráv točících se kolem zasedání BRIC, a přijde mi to celkem úsměvné. Především onen zvrat, kdy by se Evropa začala dostávat na pozici za bývalé kolonie. 400 let Brazílii vyžírala a teď by vyžírala zase.
Jo a také jsem zjistil, že Dilma, současná prezidentka Brazílie, má bulharské předky. Takže tak jako jsme hrdí, že Kubitschek měl kořeny české (ne že by to moc Brazilců vědělo), tak teď můžou být Bulhaři na dalšího prezidenta.

Na skok do Amazonie.
Narazil jsem na zajímavý seznam dokumentů, který odkazuje na filmy zabývající se problematikou Amazonie a hlavně ničení deštného pralesa. Chtěl jsem se podívat na nějaký z dokumentů Adriana Cowella, ale bohužel jsem nenašel žádný z jeho dokumentů dostupný někde na youtube nebo google video.
O Amazonii jsem ale přelouskl dobrý článek v češtině od Stanislava Komárka - Amazonie jako fenomén a osud. Uvádí v něm své postřehy, názory a drobné zážitky z návštěv. Dovolím si odcitovat kousek o společnosti v Amazonii (je to z návštěvy Peru, ale moc rozdílné to myslím nebude):
V jistém slova smyslu představuje Amazonie jakousi laboratoř budoucí konzumní společnosti a líhniště budoucího úspěchu, neboť některé její rysy vykazuje v neobyčejně vyhraněné podobě: konzumní lačnost a chtivost peněz a různých cetek, které se záhy odhodí.
Zároveň se chce věřit, že kníže Potěmkin byl původem Peruánec. Všude bují hesla, která „se nosí“, dnes zejména environmentalistická. Vrcholem všeho byly nádoby na tříděný odpad v indiánských vesnicích.
Stanislava Komárka jsem neznal, ale je to zajímavý člověk. Před nedávnem s ním byl rozhovor v Casablance na radiu Wave, kde povídá a filozofuje o tom, proč cestuje a proč cestovat.

A pak ještě jeden odkaz na TED video o Curitibě (titulky bohužel jen v angličtině) s podtitulem "city is not a problem, city is solution". Mluví v něm architekt a bývalý starosta Jaime Lerner, který pracoval na urbanistickém plánu Curitiby už od 80 let a jsou tam pěkné myšlenky (především o dopravním systému), které by se daly aplikovat na jakékoli město. Možná i díky tomu je Curitiba považována za nejbezpečnější město Brazílie (alespoň to tak pár lidí tady tak zmiňovalo) a má několik dalších "nej" ve smyslu ekologie, dopravního systému aj. (viz článek na wikipedii).

Lidé

Když přijedete do Brazílie, tak možná uslyšíte nějakého Brazilce žoviálně vykřikovat "oi, oi, oi", což by se dalo přeložit nejspíše jako "ahoj, ahoj, ahoj". Tahle "fráze" pochází od Silvia Santa, což je jeden z nejbohatších lidí v Brazílii. Vlastní například televizní síť SBT. Byl také "majitelem" banky Pan Americano, která se na podzim ocitla ve finančních problémech a mluvilo se o krachu. On aby jí z toho vytáhl, dal záruku veškerého svého jmění. Banka se z problémů nějak vyhrabala a on jí nakonec na začátku roku prodal. V roce 1989 kandidoval na prezidenta, ale neúspěšně.
Jméno Silvia Santa je ale asi nejvíce spojeno s jeho televizní show Programa Silvio Santos, kde uslyšíte zmiňovaný výrok a je také populární například tím, že v ní lidem "rozdává" peníze a natáčí vtipné momenty skrytou kamerou. Jeho styl vystupování je docela osobitý a žoviální (je třeba známý tím, že nosí připevněný velký mikrofon na kravatě pod bradou).


Vrátím se také k volbám, i když byly už na podzim. Jde o jednoho bizarního kandidáta. Ne že by tu nebylo poněkud bizarních kandidátů víc, ale tenhle je, řekl bych, dost dobrý. Jmenuje se Tiririca, je (či byl) televizní bavič a kandidoval ve státě Sao Paulo. Byl hlavní tváří své strany a také se mu podařilo do parlamentu dostat. Tak jako jiné "absurdnosti" se i tato dostala i na novinky.cz.
Bizarní na tomhle kandidátovy jsou dvě věci. Za prvé jeho kampaň. Můžete se podívat na jeho volební spot. Jeho vyznění je asi takové -  "Co dělá takový člověk v parlamentu? Ve skutečnosti vůbec netuším. Volte Tiriricu." Druhou věcí je to, že je částečný negramot, ale žaloba, která na něj byla podána ve smyslu, že aby mohl být v parlamentu, tak potřebuje umět číst a psát, byla neúspěšná a soud mu dal za pravdu, že se jedná jen o částečnou negramotnost a v parlamentu může zasedat. Co celou věc ještě podtrhuje je fakt, že to byl on, který ze všech kandidátů v Brazílii obdržel v absolutních hodnotách nejvíce hlasů.
Ono se také povídalo, že díky němu se do parlamentu dostali další členové partaje, kteří tam už zasedali v minulém volebním období a kteří rozkradli co mohli.

Užitečný odkaz na závěr

Užitečné informace cestovatele o Brazílii, Rio Grande do Sul, Porto Alegre, Novo Hamburgo, elektrických zásuvkách, ambasádách a jiných. Příručka byla připravena pro návštěvníky Fenacu, což je výstaviště v NH.

Trilha k viaduktu 13 ve Vespasiano Corrêa

Před 2ma týdny, tak jako již několikrát, jsem vyrazil na výlet (či nadneseněji řečeno trek) s turisty z Porto Alegre. Tentokráte to byl výlet jednodenní k železničnímu viaduktu 13 poblíže města Vespasiano Corrêa. Jeho návštěvou jsem si přidal na seznam další jihoamerické nej. Mám pocit, že tady na jihu jsou na hledání "nej" vysloveně nažhavení. Po návštěvě největší zoo v Jižní Americe (to je prý ta v Porto Alegre) a 3. největšího visutého mostu (ten je u Bento Goncalves), byl tohle nejvyšší most železniční.

Most se nachází asi 11 km od zmiňovaného města Vespasiano Corrêa a byl zbudován v roce 1978 vojenskými konstruktéry. Trihla byla tentokrát spíš takovou procházkou, kdy jsme se nejprve podívali na malé vodopády. Což je také jedna zvláštnost a (alespoň pro mne) charakteristika Brazílie - pokud někde chtějí ukázat, že tady mají pěknou přírodu, tak inzerují tamní vodopády. Možná se není co divit, protože všude jinde je hustá a těžko prostupná "džungle" (zbytky Mata Atlantica), takže když už se někde vyšlape cestička, tak vede k nějakému, oproti všeobjímající zeleni, pro oko lahodícímu bodu zájmu.
Po vodopádech jsme nastoupali do kopce k železničním kolejím a vrcholu viaduktu. Po kolejích (po jako jedněch z mála) jezdí vlak (tady nákladní), ale to nemůže zabránit návštěvníkům, aby se po viaduktu procházeli a udělali si ještě další výlet po kolejích několika tunely. Nebyly jsme totiž na trilhe tentokrát sami a slunečná neděle nalákala odpoledne docela početný zástup místní omladiny, která sice k vrcholu mostu dojela autem či na motorce, ale pak se šla také projít po kolejích - stejně jako my. Prošli jsme asi 3mi tunely (s vlakem jsme se naštěstí cestou nesetkali) a došli k cíli cesty, kterým byl malý vodopádek (:)) padající do uměle vyhloubeného tunelu. Tunelu vyhloubenému pod kolejemi asi proto, aby se voda nehrnula přes koleje. Tunel byl vysekán do skály a člověk se tak dostal do umělé jeskyně a mohl si užít koupel v řece, která ač se nezdála, byla oproti českým bystřinám vodu příjemně teplou.

Na pár fotek, které jsem udělal se můžete podívat tady. Anebo kouknout na flickr, kde jsou fotografie jednoho z účastníků výletu, který si dal více práci s jejich přípravou.

Jeden odkaz

Našel jsem jedno pěkné (nejen brazilské, avšak v portugalštině) fórum www.mochileiros.com, věnující se trekkingu a výletům nejen po Brazílii. Také se tam popisuje podobný úsek cesty, jako jsme prošli my. A protože tady stěží najdete nějakou značenou cestu, tak je to dobrý zdroj informací o tom, kam se dá vyrazit, jestli trek zvolit a hlavně kudy jít.

Karneval2

O karnevalu v Salvadoru se říká, že to je největší party na světě. Je to dost možná pravda. Prý se na ní sjede až 2 miliony lidí. V období karnevalu se zvednou ceny ubytování v hostelech a pousadách nejméně na desetinásobek a tak v hostelech, ve společných pokojích, vás jako nejlevnější alternativa přijde týden v Salvadoru na nějakých 8000 Kč. My jsme to vyřešili stanem a ubytováním v kempu trochu dále od centra. Během karnevalu je ale ve městě všechno, alespoň se nám zdálo, velmi dobře organizováno a tak kromě existence mnoha informačních center pro turisty, fungují třeba i autobusy přes celou noc, takže jsme neměli nijak velké problémy se z a do centra dostat.

Strávili jsme v Salvadoru pouze poslední dva dny z celého karnevalu, takže jsme spíš jen tak trochu přičichli. Všechen náš karnevalový čas jsme byli v centru, v okolí Pelourinha, kde se odehrával ta trochu klidnější část karnevalu. Ulicemi korzovaly skupiny bubeníku a tanečníků, kolem nich procházeli nebo za nimi do rytmu podupávali diváci. Ti byli občas v maskách, ale většinou bez nich. Na náměstích v okolí byly rozesety různé stage s drobnějšími tanečními vystoupeními a různými koncerty. Do toho se mísili zájmový aktivisté jako byli gayové či křesťanské sekty, které jednak promlouvali o důležitosti toho či onoho, ale samozřejmě také na svých pódiích měli pěvecká vystoupení či pořádali průvody městem spojené s tancem. Trochu v povzdálí pak projížděli slavné trios electricos, což jsou (laicky řečeno) autobusy obeskládané reprobednami. Na jejich vrchu stojí muzikanti a zpěváci a vy si jejich hudbu můžete vychutnávat plnými doušky. Hlasitostí skutečně nešetří a to ještě jedou jednotlivé vozy v rozestupu kolem 50 metrů. Pak je to opravdu dobrý hudební maglajz.
Co jsme nezažili byly koncerty, kvůli kterým do Salvadoru jezdí většina mladých Brazilců. To jsou koncerty hvězd brazilské pop music a hlavní slovo patří především stylu axé. Ty se totiž neodehrávají v centru, ale blíže u pobřeží a tam jsme nestihli dokonvergovat.

Nevázaná zábava z odstupu

Brazilci (a ani cizinci) nejezdí na karneval jen kvůli hudbě, ale často si také užít si nezávazné zábavy, kterou je karneval v Brazílii pověstný tak vůbec. Co jsme se dočetli, tak se lidé kvůli tomu, aby na karnevalu mohli být jako nezadaní, rozchází se svými partnery. Existuje i možnost, jak dávat ostatním najevo, že vy jste nezadaní. Jednak by to mělo být vyjádřeno nošením náramku (snad známým i z Evropy) pulseira do sexo a druhak tím co ke karnevalu patří a to maskami. (Nejen) letos byl populární převlek Mulher Maravilha a to díky písni Liga da Justiça (LevaNóiz ), kde se naráží na sex mezi Wonder Woman a Supermanem.Vždy ale nemusí jít přímo o sex, ale populární je i "beijo na boca", tedy polibek na ústa.

Bezpečností sexu během karnevalu se ale zabývalo i ministerstvo zdravotnictví a tak spustilo po celé Brazílii karnevalovou kampaň "no carnaval, sem camisinha não dá não" (o karnevalu to bez kondomu nejde), se kterou se dalo setkat jak v televizních spotech, ale také na billboardech a dalších reklamních plochách, jako byly třeba dveře toitoiek. A v Porto Alegre se kvůli tomu tancovalo v pěkných kostýmech.

A co na to noviny

Chci přiložit pár fotek, které jsem zkopíroval ze Salvádorských novin - pravda trochu bez ladu a skladu, ale doufám, že by mohli trochu navodit atmosféru.

Jeden hlas - unikátní okamžik na pódiu: v neděli Ivete Sangalo vypátrala Claudii Leitte na ulici Avenida Sete e poté společně zazpívali jednu z úspěšných písní této blondýny.

Polibek měl takový rozměr, že i přes existenci (studené) plechovky byl stále vroucí.
Na Crocodilu byla pro kohoko-li v průvodu naprostá volnost.

Durval Lelys je italská tanečnice: byla překvapením, které se objevilo na nebi během přehlídky v Me Abraca.

Gabriela skončila svůj vztah s přítelem, aby mohla vyrazit na karneval s chladnou hlavou bez závazků
Jociane skončila svůj vztah ve středu, den před začátkem karnevalu.

Průvod afoxé synů Ghandí (Filhos de Ghandy) na Barra bez rozdílů barvy pleti či pohlaví.

Pár odkazů

Karneval v Salvadoru má také svůj blog, kde můžete najít docela dost videí a dalších věcí kolem karnevalu.
Druhým odkazem je stránka, která mluví o hudebních hitech karnevalu v různých předchozích letech.
Letos také bylo možné sledovat přímý přenos z koncertů některých interpretů karnevalu online na kanálu na youtube. Na sestřih některých momentů se tam můžete ještě stále podívat a příští rok bude Youtube organizovat pravděpodobně podobnou akci a tak si můžete užít axé do sytosti.
Na závěr ještě musím přidat jeden supr odkaz, kde se ukazuje, jak to vypadá ve vodě u pláží po skončení karnevalu.

Internetové střípky V.

Tentokrát to budou střípky inspirované návštěvou česko-brazilského sdružení (Associação Cultural Tcheca-Brasileira) v Porto Alegre. Ve skutečnosti to bylo jen krátké obědové setkání s několika z jejích členů. Výuka jazyka a třeba týden české kultury v Porto Alegre bude probíhat až po létu, takže v téhle době u nich moc lidí nepotkáte. Tady je pár odkazů inspirovaných setkáním.

Massa Critica aneb cyklojízda v Porto Alegre

Nevím, jestli jste tuhle už více jak měsíc starou událost zaznamenali. Chtěl jsem se o ní zmínit, ale nevyšel čas. Video z ní mě je docela husté a prý běželo i na Nově. Sestříhané video a krátkou zprávu najde třeba na novinkách (popřípadě si můžete přečíst shrnutí v angličtině). Tonda, jeden z Čechů, se jí právě účastnil.
Došlo k tomu, že v POA byla pořádána cyklojízda za podporu cyklistů a jednomu řidiči (jemně řečeno blbci), ruply nervy a najel mezi cyklisty. Naštěstí došlo k "pouze" 11 vážným zraněním a nikoho tohle nestálo život. Pachatele (manažer národní banky) chytili, respektive se přišel sám po víkendu udat (prý v jeho verzi ho napadla skupina rozzuřených cyklistů), byl zadržen, chvíli si platil pobyt v soukromé léčebně pro mentálně postižené, aby nemusel do cely a nedávno ho propustili. Nicméně na něj bylo podáno několik žalob pro pokus o vraždu a bude (snad) stíhán. Celá událost tu celkem vzbudila rozruch, udělala tedy alespoň hnutí pro podporu cyklistiky reklamu a možná tak pomůže, že se tu pro cyklisty něco udělá.



Do akcí, které reagovali na tuto událost, se ale zapojili i lidé v jiných městech. Tady jsou třeba fotky  ze Sao Paula anebo video z Brasilie. Při návštěvě Brasilie jsme se s jedním člověkem, který pro cyklistiku lobuje, potkali a říkal, že v Brasílii je to s cyklistikou problém. Řeknou vám tak, že máte na kole jezdit v parku, ale probojovat se do města je těžké. Ono se trochu není co divit, když Distrito Federal je stát s největším poměrem aut na hlavu a díky celkové podobě města se tam bez auta takřka nedá žít. Na druhou stranu třeba v Rio de Janeiru, pokud jde o centrum, jsme potkali docela dost lidí jezdících na kole a je tam také pár pěkných cyklo-stezek, které tento pohyb usnadňují.

Videa z Porto Alegre

Tonda, krom toho, že jezdí po Porto Alegre na kole, se tu taky oženil a má kanál videí na Youtube a rozhodně se vyplatí podívat se alespoň na nějaké video. Jednat můžete juknout na to, jak Porto Alegre vypadá a druhak, jak se tu žije.

• Začnu asi nejúsměvnějším videem o tom, jak se tu vytvářejí pracovní místa - těžká dřina
• Jak funguje jízda autobusem - autobus
• Hlavní městský park v Porto Alegre - a trochu nádech Brazílie a parku
• Jak vypadá náměstí v POA
• První setkání s chimarrão
• A zajímavé video o zvyku setkávání se s maminkou před porodem - chá de fraldas

Zajímavosti na konec

...když prý člověk přijede do Brazílie a má tu s Brazilkou dítě, tak ho nemůžou z Brazílie vyhostit (nebo to alespoň platilo). Tohle pomohlo třeba Ronnie Biggsovi, který se účastnil velké vlakové loupeže ve Velké Británii, která proběhla v roce 1963, kdy si 15 kompliců odneslo 2,6 milionu liber. Po útěku z vězení se dostal do Brazílie, kde se spustil s Brazilkou a protože s ním měl syna, tak ačkoli Británie žádala o jeho vydání, Brazílie, i kdyby chtěla, ho vydat nemohla. Biggs se tedy nakonec do Británie vrátil, asi věřil, že zločin bude již promlčen, ale jelikož byl klasifikován jako zločin proti královně, tak ho ještě poslali do vězení.

A pak určitě stojí za pozornost demografický nárůst obyvatel Brazílie. V polovině 20. století bylo Brazilců kolem 30 miliónů, na jeho konci jich bylo již 180 milónů. To také přispívá k nezaměstnanosti a sociálním rozdílům v zemi.

Karneval po brazilsku

Jak už psala Verča, tak jsme se byli podívat na karneval na sambodromu v Porto Alegre. Určitě to nebylo tak velkolepé jako v Rio de Janeiru, ale i tak to bylo super. Osobně jsem z toho měl pocit, jako bych se koukal 6 hodin na ohňostroj. Před vámi defilují nekončící zástupy lidí v pestrobarevných kostýmech, až přecházejí oči. Než se ale dostanu k samotnému průběhu, trochu odbočím. (A ještě dodám, že ne všechno co zmíním, bude úplně přesně. Pěkný článek o karnevalu je na wiki :)

O karnevalu tak trochu obecně

Začnu tím, co to vlastně karneval znamená. Samotné slovo prý pochází ze spojení slov carne a vale, tedy něco ve smyslu dát sbohem masu (ale podle wikipedie je to trochu jinak). To pěkně odpovídá našemu masopustu. Karneval je křesťanská slavnost, která předznamenává začátek půstu před Velikonocemi a tak se lidi baví, nacpávají se a všelijak si užívají, aby si vynahradili nadcházející dobu nedostatku. Ve středověku prý byly tyto oslavy docela nespoutané a zadusila je pak inkvizice. V Brazílii se to ale tak docela nepovedlo, do tradice se přidaly nějaké indiánské a černošské vlivy a vznikl z toho pověstný brazilský karneval.
Karneval ale nejsou jen sambové desfilé na sambodromu v Rio de Janeiru (jak jsem se domníval před příjezdem), ale karneval se slaví v podstatě v každém městě Brazílie (i bez sambodromu).
Překvapilo mě třeba, že jsou karnevalem (a podle videí podobným jako je tomu v Brazílii) známé i místa v Kolumbii - Barranquilla nebo v Bolívii - Oruro.
Pro brazilský karneval jsou možná spíše než desfilé důležité tzv. blocos (bloco de rua), což jsou venkovní party (festa pod širým nebem), které se konají v ulicích města . Jejich podoba se může různit, od koncertu a oslavy někdě na pláži, (jak tráví karneval dost mladých lidí z Porto Alegre, kteří jezdí někam k moři), přes nějaké desfilé a perkuse, koncert v ulicích města až třeba po trios electricos, což jsou autobusy plné reprobeden, ze kterých se valí hudba na plné pecky, čímž je známý Salvador de Bahia. Nebo to může být tanec s obřími loutkami v ulicích, čímž je známý karneval v Olindě. Lidé mohou a nemusí být v masce, ale vždy se tancuje a popíjí a kdoví co ještě.
Pro představu se můžete kouknout, jak jedna taková malá festa vypadala v Porto Alegre. Popisuje ji Verča v příspěvku před odjezdem. No a pak bych přidal ještě odkaz na dvě youtube videa, které jsem tak náhodně našel. První je z Ria před 3mi lety a druhé je ze São Paula ve Vila Magdalena, kde, jak jsme byli poučeni, jsou nejlepší blocos v Sampě.

Samba na sambodromu v Porto Alegre

Na sambodrom se můžete vydat třeba také do São Paula, Florianopolisu či do Porto Alegre. V Riu jsme nebyli, takže nemůžeme soudit, ale na Portu Alegre nám přišlo fajn, že když jsme si sedli na tribunu a podívali se po okolí, tak jsme měli pocit, že jsme jediní cizinci v okolí. Alespoň tedy jsme měli z osazenstva v dohledu jediní trochu namakanější foťák. Také z toho jak je na jihu černochů a míšenců docela málo, tak na sambodromu v hledišti jich byla oproti bílým výrazná převaha. Tím pádem jsme měli pocit, že je to podívaná pro normální lidi a ne jenom pro turisty nebo bohatší vrstvu, což si vzhledem k cenám v Riu myslíme. Cena lístku tady byla příjemná - něco kolem 100 Kč. I když předprodej byl umě tajen - to asi aby lístky mohli vykoupit překupníci (asi :).
Karneval v Porto Alegre má fajn blog, kde najdete hromadu videí, informací a hudby. Můžete se podívat na http://socarnavaldepoa.blogspot.com/.

Desfilé škol trvá přes celou noc. Můžete přijít kolem 9 večerní, kdy začíná rozehřívání a na ploše sambodromu se promenádují dětští sambisté. Samotná show začínala v půl dvanácté a čekalo nás 6 škol samby, které předváděli své desfilé. V Porto Každá škola měla na přehlídku vyhrazený čas 60 minut a ani o chlup více.
Desfilé je totiž také soutěží škol, která má daná pravidla. Těchto 60 minut je čas určený v Porto Alegre. V jiných městech se čas pro přehlídku mění. Škola by to měla v limitu stihnout. Letos v Riu byly dvě školy diskvalifikovány za jeho překročení. Díky tomu se stává přehlídka docela logistickým problémem, kdy je třeba aby všichni, včetně alegorických vozů, šlapali jak hodinky. Díky tomu má každá část průvodu své poháněče, kteří jdou vedle a pokřikují na lidi v průvodu, jestli mají přidat nebo ubrat na tempu pochodu. V Porto Alegre trvaly desfilé tří dny, respektive 3 noci (pátek, sobota, neděle) a po vyhlášení byl ještě jeden den věnován přehlídce vítězů.
Kritérií, které porota hodnotí je několik. Tady můžete kouknout, jak to letos dopadlo se známkami, pro jednotlivé školy. Z tabulky je také vidět, že se hodnotí hudba, kostýmy, harmonie přehlídky, perkusisti...

Každá škola si pro svou přehlídku zvolí sambovou skladbu. Tento typ samby se jmenuje samba-enredo. Abyste si udělali představu, co je to za hudbu, jukněte na stránky, kde jsou k poslechu všechny skladby, které byly v Porto Alegre za posledních víc jak 20 let hrány. Podle pravidel nesmí skladba obsahovat žádné politicky nekorektní slova, jinak hrozí škole bodový postih nebo i vyloučení. Každá skladba má do 5 minut, takže ji během hodiny uslyšíte myslím nejméně 20 krát. U některých skladeb je to fajn a celé hlediště stálo, podupávalo do rytmu a tleskalo, jinde jsem ale myslel, že to už nevydržím a jestli tu píseň ještě jednou zopakují, tak vyletím z kůže - no třeba tady ta skladba :)
Pořadí a obsah průvodu má také svá pravidla. První skupinou je "comissão de frente", kdy tado skupina předvádí choreografii, která se odvíjí od tématu, který si škola pro desfilé vybrala. Téma vyjadřují také alegorické vozy, které jsou tvořeny kovovou kostrou a na ní jsou pak dolepeny všechny ony barevné doplňky a navrch pak osazenstvo vozu. Většinou jsou alegorické vozy postrkovány lidskou silou a řízeny někde ukrytým řidičem. Průvod také obsahuje pár, který nese vlajku školy. Většinou se jedná o samba tanečnici a jejího partnera. Krom reprobeden, které hlasitě vyhrávají sambu-enredo, je zpěv zprostředkován živými umělci na place, kteří kráčí s průvodem. Těmto interpretům se říká puxadoři. V průvodu jsou pak zastoupeni také perkusisti. Tedy hromada lidí s bubny a jiným bicím náčiním, kteří hrají do rytmu. Když se kolem tenhle zástup valí, tak to má opravdu sílu. Zmínit bych měl ještě baiany. Což jsou ženy se širokými sukněmi, které se točí dokola. Tento prvek má původ v Bahii, kde jsou bílé široké sukně součástí národního kroje a poukazuje na to, že první karnevaloví aktéři byli z Bahie.

Královna a král karnevalu

Před začátkem karnevalu se volí královna karnevalu. Jestli jsem to pochopil správně, tak je to soutěž podobná jako miss u nás, ovšem účastnice musí umět tancovat sambu a jsou nominovány do soutěže svou školou. Jak vypadaly soutěžící letos, můžete kouknout tady.
Královna se společně s princeznami potom promenádují po celém sambodromu. Jsou ještě v doprovodu krále Momo (jehož představitel kdoví kde se tam vzal). Král Momo je podle tradice pořadatel nebo "majitel" karnevalu. Postava Moma pochází z řecké mytologie, kde Mómos byl bůh frašky a hlouposti, syn bohyně noci a boha snů.
Zajímavostí tohoto roku byla přítomnost Gretchen, což je brazilská tanečnice samby a herečka, a jak jsme se dozvěděli z wikipedie je známá jako "Rainha do Bumbum", kdy přinesla do médií trend mrskání zadkem těsně u kamery.

Krátké shrnutí o karnevalu v Rio de Janeiru letos v češtině najdete tady.
Videa z prvního dne (každá škola má jedno), který jsme s Verčou viděli,  můžete najít na stránkách Só Carnval de Porto Alegre.
Naše fotky a také pár videí najdete v galerii Carnaval Porto Alegre.

Češky v brazilské reality show

Brazilská televize uvedla tuhle neděli reality show As Tchecas no Brasil s podtitulem "libera as tchecas".

Jedná se o reality show dvou Češek, které někdy v prosinci začaly psát blog http://welovebrazil.posterous.com o tom, jak moc chtějí jet do Brazílie a začali přes něj komunikovat s Brazilci, aby jim poradili, kam se mají vypravit. Téhle jejich aktivity se pak chytla televize a rozhodli se, že o tom natočí pořad, respektive reality show. Záměr byl ten, že ukáží, jak cizinky objevují Brazílii a co je pro ně na ní zajímavého či odpudivého. Má to také tu souvislost, že se Brazílie připravuje na mistrovství světa ve fotbale a olympijské hry a tak by to mohlo (jakože) ukázat, jak to tu budou vnímat cizinci, až sem přijedou.
Je na tom trochu zvláštní, že už asi 3 příspěvek je psán portugalsky a všechna videa jsou perfektně otitulkovaná, ale je možné, že se tak stalo až po tom, co se staly "mediálně" známými. Dost možná to byl od počátku záměr televize. Těžko říct. Každopádně obě mluví jen anglicky.

Reality show staví na tom, že jsou obě "gostosas", takže se dočkáte po brazilsku na detailní záběry všemožných partií. Kolegové se mě už ptali, jestli takhle vypadá většina Češek :)
Další obsahem jsou vtipy na téma "vy neumíte portugalsky a my vás naučíme nějakou frázy a ta fráze nebude znamenat, co si vy myslíte, že znamená" a také různé dvojsmyslné narážky. Pokud vás zajímá, jaký je "vtípek" v podtitulu, přečtěte si Verčin příspěvek jak si uříznou ostudu v Brazílii.

Můžete také kouknout na televizní upoutávku na tento pořad nebo na nesestříhanou verzi "rozhovoru" s oběma představitelkami: gringas do panico na TV. Obojí v portugalštině. V druhém případě, můžete pro zajímavost skočit na čas 2:30, kde najdete, řekl bych klasický brazilský vtípek, kdy vás každý po příjezdu bude učit, že "ahoj" se řekne "olá, veado". Zkuste to někde použít a uvidíte.

Už toho bylo dost, ale ještě zalinkuju video, které je asi sestřihem z nedělního pořadu. Zajímavé mi na něm přijde, jaký zvolili mix "české" kultury. Na začátku třeba Mládek, pak nám přiřkli o nějakých 2,5 miliónu více obyvatel a co je naše typické jídlo, jsem nějak nepochopil.

A aby tu bylo taky něco brazilského, tak jedna populární musica na závěr příspěvku.

Výlet

Tak jsme se vrátili z výletu.

Verča (tou dobou již v Čechách) by měla postupně postovat příspěvky z jednotlivých míst společně s fotkami. Já sem teď dám jen takovou krátkou ukázku toho, co jsme projeli.

Karneval v Salvadoru da Bahia

Katedrála v Brasilii

Historické Ouro Preto

Podmanivé Rio de Janeiro

Uspěchané São Paulo

Plážová Florianopolis

Předzvěsti karnevalu

Tak je tu karneval. Ačkoli státní svátek je až 8.3., tak přehlídky a všechny festy probíhají o tomhle víkendu. My jsme se dostali na sambodrom v Portu Alegre. Trochu víc o karnevalu (nebo aspoň o tom, co jsem si o něm přečetl) bych se chtěl rozepsat v nějakém dalším článku. Zítra ale vyrážíme více na sever Brazílie, do Salvadoru da Bahía, poznat to tu zase z trochu jiné perspektivy. Tím pádem se toho tu dočkáte až koncem března, kdy se vracíme do Novo Hamburgo.
Verča napsala příspěvek o karnevalové festě z minulého týdne, tak můžete zatím zabrowzdat tam a taky se podívat se na fajn klip, který tu běží už asi 2 měsíce v televizi jako upoutávka na karneval. Zajímavé mi na tom přišlo, že se ho dočkáte během celého dne, ačkoli si myslím, že u nás by před 10 jít nemohl :)

Tady se můžete podívat na karnevalové upoutávky, které běžely na televizi RBS a jsou na nich představovány jednotlivé školy samby a hudba, která při jejich desfilé bude hrát (hrála).

Po tomhle hodně krátkém příspěvku si dovolím odskočit k odkazu na vysílání Casablancy na rádiu Wave minulý týden. Byl to díl o Vúdú v západní Africe. S Brazílií to souvisí tak, že otroci kteří sem byli přiváženi si svou víru zachovali a tak obřady jako je makumba nebo ty praktikované v rámci candoblé mají původ právě tam.

Výlet do Triunfo

Léto se nám tu pomalu překuluje k podzimu a většinu dní tu už člověk nezažívá takové "abafado" (dusno), jako tomu bylo před měsícem. Ono je Novo Hamburgo tak trochu zastrčené v údolí a tak letní slunko tu zajistí výheň, ale není moc větru, který by osvěžil. Teď tu docela často prší a místní se shodují, že takhle deštivý konec léta tu už nezažili pěkně dlouho (možná i nikdy).

Po jednom víkendu, stráveném lehkým nic neděláním, následoval víkend strávený na chatě kolegyně z práce v São Francisco de Paula Dá se říct, že střední-vyšší třída tu často má jednu chatu na pláži pro letní měsíce a jednu chatu někde v horách Serra Gaúcha, kam jezdí, když už klima není tak teplé nebo když si chtějí užít "přírody". Ono tedy i tam platí, že veškeré pozemky v dohledu jsou privátní, takže jakéko-li vycházky po okolí je podnikají docela obtížné a užívání si přírody tak obsahuje především dělání si churrasca na zahradě. No, ale hlavní potíž víkendu byla, že celý propršel a tak se žádné masové žroutsvtí nekonalo a zůstalo u sezení na gauči a koukání na fotbal.

Triunfo

Minulý týden to bylo s víkendovým počasím o poznání lepší a my se rozhodli, že už je čas se zase podívat trochu po okolí. Docela dost informací o různých městech, městečkách a jiných místech lze čerpat z fóra Skyscaper City a tam jsme také našli zmínku o městu Triunfo. To leží nějakých 70 km západně od Porto Alegre, má kolem 25 tisíc obývatel a podle Wikipedie je to nejbohatší město Brazílie, co se týče hrubého domácího produktu. Možná na tom něco bude, protože i když ulice a chodníky byly vyspravováný brazilským způsobem tipu "nějaká ta díra se snese", tak městečko působí upraveným dojmem. Ono bohatsví kraje plyne z umístění obří chemičky Polo (dnes patřící společnosti Braskem). Ta se nachází asi 50 km od Triunfa a při cestě kolem byste si jí asi ani nevšimli, protože je šikovně schovaná v lese.

Informativně

Do Triunfa jezdí autobusové linky společnosti Fátima a to z Porto Alegre přes Canoas. V Canoas jsme měli trochu problém s nalezením místa, odkud autobusy jezdí, protože autobusové nádraží je tam jakési zchátralé. Některé linky, a i ta naše, jezdí s autobusové zastávky MHD před nádražím.
Chtěli jsme se také dostat do areálu Pola, protože je uváděné, že tam je umístěn ekologický park. Přímo do areálu jezdí z Triunfa několik autobusů denně, které objíždí celý areál a mohou vás vysadit přímo u parku. My jsme ovšem tenhle autobus prošvihli a tak jsme se nechali odvést na odbočku z hlavní silnice autobusem mířícím zpět do Porto Alegre. Pak je to k továrně asi 2,5 km podél dvouproudové (ovšem přes víkendy téměř prázdné) silnice.

Subjektivně

Náš plán byl dostat se dopoledne do Triunfa, projít si město, a pak se vydat na procházku do přírodní rezervace v areálu chemičky. První část se povedla celkem na jedničku. Po troše hledání jsme a chvilkovém naštvání, že jsme nestihli zastavit autobus (tady se na všechny autobusy mává, sami od sebe nezastaví), jsme se ale nakonec do Triunfa dostali.
První naší zastávkou byla lancheria (rychlé občerstvení), kde jsme si dali kafe a popovídali si s mluvným místním obyvatelem, od kterého jsme se dozvěděli, že komunismus je zlo (což je tu názor, který není až tak často slyšet) a že nás za chvíli očipují. 
Vlastní Triunfo mě mile překvapilo. Jeho střed je pěkně renovovaný a všechny historické stavby vypadají udržovaně. Střed tedy znamená několik ulic kolem náměstí Benta Gonçalvese. Ovšem mají svůj půvab, vydlážděné kočičími hlavami, lemované jedno patrovými domky, mezi něž je tu a tam zamíchaná nějaký z koloniálních dob. V Triunfu se Bento Gonçalves narodil a také tu byl, po prohrané bitvě Batalha do Fanfa v roce 1836, zajat. Díky tomu tu má na náměstí svoje muzeum, ovšem v době naší návštěvy bylo jako na potvoru v rekonstrukci a ani turistické informace, které měly část sbírky vystavovat, zrovna nefungovali.
Náladu jsme si tak šli spravit na břeh řeky, podél kterého vede sice krátká, ale příjemná promenáda. Také odsud jezdí přívoz do městečka São Jerónimo na druhé straně řeky.
Protom co jsme si prošli střed města, rozhodli jsme se zjistit, kde leží onen přírodní park. Ještě jsme netušili, že je to 50 km daleko a že tam dnes už nic nejede. Vše nám nakonec vysvětlil místní gaúcho popíjející chimarrão. Co nevěděl a co nám vysvětlila až ochranka areálu petrochemičky bylo, že přírodní park je povětšinou během víkendů zavřený. No a tak jsme bohužel neviděli kapybary.
Sluníčko pražilo, my stáli na rozpáleném asfaltu, vedle nás hořely věže chemičky a další autobus měl jet až za 4 hodiny. Bohudík nás ale zachránili ztracení rybáři, kteří jeli směr Porto Alegre, ale ztratili se cestou a dojeli k chemičce. Naložili nás mezi úlovky a dovezli nás až do Canoas.

Krátce o návštěvě Porto Alegre

Protože jsme měli málo sezení v autobuse a brzkého vstávání, rozhodli jsme se vydat do Porto Alegre na trhy, které se tam pořádají každou neděli v parku Farroupilha a kde najdete různé řemeslné výrobky od místních a také od indiánů. Součástí je také bleší trh.
Pro procajdání parkem jsme si ještě dali návštěvu galerie moderního umění centra Santander, kde zrovna probíhala výstava File Site - interakce člověka s počítačem. Mě to bavilo :) (něcí galerie z výstavý na Flickru).


Na fotky se můžete podívat na http://chalda.yc.cz/foto/brazil/triunfo/.

Internetové střípky IV.

Hudební začátek prosím. Zeca Pagodinho a Água da Minha Sede.

A pak je tu rocková ikona 80 let. Cazuza. O které náš učitel portugalštiny prohlásil. "Je to jeden z nejznámějších rockerů z Brazílie. Jako každý rocker měl problémy s alkoholem a drogami. Taky byl homosexuál a umřel na aids." Takže správný rocker. A má prý fajn texty. To je ale trochu složitější posoudit, každopádně "Čas nezastavíš".

Potom jsem se dostal k odkazu na komixové stripy Pigs in Maputo (v aj). Tenhle je o věcech, které si o tobě lidé myslí, když jsi brazilec (Things people ask because you are Brazilian). Docela vtipné


U komixu bych se ještě zastavil, ale je to zastavení argentinské. Zaujal mě rozhovor na českém rozhlase s Markétou Pilátovou o komixu Macanudo. Komix neznám, ale rozhovor se týká také pohledu argentinců na život a jsou tam zmínky o komixové scéně v Jižní Americe celkově. Stream na poslech tady.

A pak odkaz na místa, která stojí v Brazílii za návštěvu na webu br.msn.com. Text odkazu je bohužel v portugalštině, ale fotky jsou fajn.