tag:blogger.com,1999:blog-33311482093777218462024-03-13T18:22:51.418+01:00Tak trochu o BrazíliiBlog pro zaznamenávání zážitků a subjektivních postřehů z pracovní stáže v BrazíliiOndra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.comBlogger83125tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-69953636994436414492013-11-09T15:31:00.003+01:002013-11-09T15:32:37.160+01:00Čeští emigranti 19. století<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Nějak náhodou jsem zabloudil na stránky <a href="http://emigrationmuseum.cz/index.php?lang=cs" target="_blank">muzea emigrace Čechů do Brazílie</a> a tu mě zaujalo, že mají v nabídce dva tituly o emigraci německých Čechů do Brazílie z poloviny 19. století. Obě knížky jsou vlastně deníkovými zápisky emigrantů, popisující jak složité bylo se v nové zemi zorientovat a uživit se.<br />
Obě knížky jsou útlými dílky o délce do 50 stran. <br />
<br />
První se jmenuje Šumavané v Brazílii a je o zakládání kolonie Sao Bento ve státě Santa Catarina. <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_vH3O9adz-NCsH97FgKapSOnmkJEmzpXYzawbvtnOTCu-QqAVxKB_tNybqU8raM4ObCfmZ_Y29hvNURgVStA8mRMURc2IyNF_Uo4AOBAIEl4KCsYzxBdWZ0az3O2HNXTkff3eOmIQEWA/s1600/sumavan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_vH3O9adz-NCsH97FgKapSOnmkJEmzpXYzawbvtnOTCu-QqAVxKB_tNybqU8raM4ObCfmZ_Y29hvNURgVStA8mRMURc2IyNF_Uo4AOBAIEl4KCsYzxBdWZ0az3O2HNXTkff3eOmIQEWA/s320/sumavan.jpg" width="221" /></a></div>
<br />
<br />
Druhá má název Z Jizerských hor do Brazílie a je o budování kolonie ve státě Rio Grande do Sul.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbozZpeKd9EYW_SKcH0nU1zLv-IGParRTnUcXo6pC8RcGPZhlSzx5jY24bfWHvyxMSf0-OLXz69D6l5NqNeglOo6BbJzEk5RNnDYxofw9ItmfZJIZXoruStlC3tAqm497aYVjRCIQajNI/s1600/zjizerskychhor.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbozZpeKd9EYW_SKcH0nU1zLv-IGParRTnUcXo6pC8RcGPZhlSzx5jY24bfWHvyxMSf0-OLXz69D6l5NqNeglOo6BbJzEk5RNnDYxofw9ItmfZJIZXoruStlC3tAqm497aYVjRCIQajNI/s320/zjizerskychhor.jpg" width="226" /></a></div>
<br />
<br />
Obsah obou dvou je víceméně totožný. Nejprve je to popis cesty zaoceánskou lodí. Pak cesta do kolonie a následují strasti s zakládáním hospodářství. Nejprve je třeba vymýtit prales a začít pěstovat plodiny. Jako přivýdělek pak sloužila práce na stavbě silnic, kterou platil Brazilský stát (v té době ještě císařství). A dále pokračuje "příběh" k zajištěnému živobytí a vzpomínání, jak v začátcích spolu lidé více drželi a nezáviděli si, což po nabytí majetku už tolik neplatí.<br />
<br />
Určitě je zajímavé si přečíst, jak vystěhovalci z Čech vnímali novou zemi, rozdílnou přírodu, rozdílné podmínky hospodaření. Oba dva se ale schodují, že i přes obtížné začátky si vybudovali v nové zemi dobré živobytí, které by v chudém Českém příhraničí asi jen těžko získávali.<br />
<br />
Dovolím si tu odcitovat kapitolku <i>Úvaha o zemědělství </i>ze vzpomínek Josefa Zippera:<br />
<i>To je pro mne těžké téma, protože mnozí kolonisté toho vědí víc než já. Tady v Sao Bento jsou tací, kteří žijí v blahobytu, koupili si již 2 nebo 3 podíly, mají dobré vybavení.</i><br />
<i>Často slyším nářky: "Má půda je vyčerpaná, nic mi tam neroste. Jo, kdybych měl ten pozemek v Evropě, tak by měl cenu." Zkusím na to odpovědět.</i><br />
<i>Když má sledlák v naší staré vlasti 100 jiter (50 ha), tak je čtvrtláník. Nemůže si držet mnoho čeledi, ale musí částečně svou páci dělat sám. Má ve stáji nejméně 20 kusů hovězího dobytka a 2 koně. V zimě v létě je krmí ve stáji - takže vstane už ve 4 hodiny ráno, obstará krmení a v 6 hodin je už s koňmi na poli. Náš kolonista v tuto dobu teprve vstává, jde pro koně, kteří jsou na pastvě, pak dělá řezanku a řeže kukuřici. Na poli je mezi osmou a devátou hodinou.</i><br />
<i>Každý evropský sedlákm má stovky fůr hnoje, může tedy svoje pozemky hnojit, jak se to patří. Náš kolonista má 5-6 kusů dobytka a ten vyhání po celý rok na pastvinu, velikou 30 jiter (15 ha) a za tu dobu má asi tak 20 fůr hnoje. Provozuje tedy kořistnické hospodářství, bere půdě její síálu a nevrací ji. Prodá nejbližšímu sousedovi svůj vyčerpaný pozemek, jde na západ a zase koupí prales, a tam znovu začíná.</i><br />
<i>Ale kámen, který se valí, neobroste mechem. Dnes už je kolonista chytrý a nevypálí svůj celý pozemek, pálí jenom tam, kde chce mít plantáž. Na obilí se musí půda přihnojit popelem nebo hnojem, protože nemá dost vápna. Na hlízové plodiny se vyplatí dobře zaorat gtrávu, protože ta udržuje půdu kyprou.</i><br />
<i>Při sklizni se také dělají chyby. Já například kosím své obilí, když je stéblo ještě trochu zelené a měkké; dozraje v mandeli. Čekáte-li, až dozraje zrno úplně, pak se polivina vydrolí na poli.</i><br />
<i>Když jsem doman na Šumavě ještě chodil vypomáhat sk sedlákům, podiíval jsem se vždy dod dvora a na hnojiště, at ak jsem okamžitě oznal, jestli tu bydlí chudák nebo bohatý sedlák.</i><br />
<i>Milý kolonisto, hnůj je duší celého hospodářství. Ale tady najdeš sedláky, kteří svůj hnůj raději prodají měštěťannům za 3 milreisy, zatím co ho pak pro svou potřebu sám musí koupit.</i><br />
<i>Evropský sedlák, kterým má dva nebo tři dorůstající syny, jkteré by mohl dobře upotřebit prři hospodářství, se musí smířit s tím, že obléknout za 3 roky vojenský kabátek. Ti dostávali v mých časek 6 krejcarů žoldu nza den, zatímco kolonista může za tu dobu vydělat nekřesťanský peniíz.</i><br />
<i>Daně zdejšího kolonistu netíží, prootže celý rok zaplatí za 100 jiter 3 milreisy, za povoz 4 milreisy a 5 milresů daně z majetku. Celkem tedy 12 milreisů za rok. </i>Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-70369968470208235922013-11-09T12:12:00.002+01:002013-11-09T15:35:13.673+01:00Další mix odkazůZnovu po delší době souhrn nasbíraných odkazů, povalujících se na internetu, které mě v souvislosti s Brazílií zaujali. <br />
<br />
V rámci zápisníku zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu jste si mohli poslechnout <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2934679.mp3">příspěvek z Brazilské favely Rocinha</a>.<br />
A potom si můžete poslechnout <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2973243.mp3" target="_blank">rozhovor o roční středoškolské stáži v Brazílii</a> z pořadu rádia wave Casablanca a podívat se <a href="http://www.rozhlas.cz/radiowave/casablanca/_galerie/1260934?type=image&pozice=4" target="_blank">na nějakou tu fotku</a>.<br />
<br />
A jaká je Brazílie? <a href="http://psychoanalyza.com/brazilie/">Volně o Brazílii tady</a>. I když nesouhlasím s částí o studentech, kteří nic nedělají a jen protestují - z mé zkušenosti si jich většina musí vydělávat, aby mohla chodit na vysokou, protože státní jsou přecpané studenty z bohatých rodin - je tam dost postřehů, kterým rozumím a které jsme měli také. A pak jsem nevěděl, že v <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Maranh%C3%A3o">Maranhão</a> <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-23215676">usekli hlavu rozhodčímu</a>, protože pobodal hráče.<br />
<br />
A pro ty, kterým se líbilo <a href="http://www.csfd.cz/film/88625-mesto-bohu/">Město bohů</a>, tak je tu v <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-23333368">angličtině článek</a>, jak se představitelům hlavních rolí, žije po 10 letech od natáčení.<br />
<br />
Minule avizované "nové" (nyní nové již v uvozovkách) album Vitora Ramila je možné si poslechout celé i na Youtube.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/DuZTHeL5VCk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Když jsem začal s hudbou, tak bych doporučil na přečtení články na <a href="http://giovannimazziotta.blogspot.cz/" target="_blank">blogu Giovanniho Mazziotty</a>, brazilského hudebníka aktuálně pobývajícího v Čechách (pokud jsem to správně pochopil). O brazilských rytmech se dočtete, co to je <a href="http://giovannimazziotta.blogspot.cz/2013/03/koncerty_20.html" target="_blank">Samba a Bosa nova</a><span style="font-size: 100%;"> a <a href="http://forró/" target="_blank">Forró</a>.</span><br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3UNVjo34oUlMvIc3GihIPZrSnE36JYYbH4L7anfTAOvt5AJgnIdPY_9lu50uBNmy2V-vhUM_RSfs0OEa7qHv9iRGQzMPU6JUnjTC8czt79FpaWSU7hlq-VzJZZMk984ImtndJwiXlbIA/s1600/Orishas-by-Noire-3000-aka-James-C.-Lewis-Agayu.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3UNVjo34oUlMvIc3GihIPZrSnE36JYYbH4L7anfTAOvt5AJgnIdPY_9lu50uBNmy2V-vhUM_RSfs0OEa7qHv9iRGQzMPU6JUnjTC8czt79FpaWSU7hlq-VzJZZMk984ImtndJwiXlbIA/s200/Orishas-by-Noire-3000-aka-James-C.-Lewis-Agayu.jpg" style="cursor: move;" width="133" /></a></div>
Docela u vytržení jsem byl ze série fotek fotografického studia <a href="http://www.noire3000studios.com/album/yorubaafricanorishas#1" target="_blank">Noire 3000 studios</a> ve kterých <a href="http://www.pessegadoro.com/2013/10/deuses-africanos-retratados-em-incrivel.html" target="_blank">zpodobnili africké Orixas</a>. Určitě se podívejte.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdFNibYwECJ6J71qRQ9GKICxszQXuv9S982HXKC0F1ZimWqSx-Mr1qeJRbWp-OFm84X2bOdL2OLGI8nkjW7gMRc6JGEnOgKy_Iz2A-Q-c7759LLR3Gxg1zqpmSR9DtO0stIbaq7SMKCqU/s1600/NELS120786-TRIBES-GAUCHOS-017.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdFNibYwECJ6J71qRQ9GKICxszQXuv9S982HXKC0F1ZimWqSx-Mr1qeJRbWp-OFm84X2bOdL2OLGI8nkjW7gMRc6JGEnOgKy_Iz2A-Q-c7759LLR3Gxg1zqpmSR9DtO0stIbaq7SMKCqU/s200/NELS120786-TRIBES-GAUCHOS-017.jpg" width="200" /></a></div>
Stejně jako fotky Orixas mě uhranuly fotografie ze série <a href="http://www.beforethey.com/" target="_blank">Before they pass away</a>. Je to projekt fotografa Jimmyho Nelsona, který objížděl svět a fotografoval původní obyvatele. Do jeho hledáčku se dostali <a href="http://www.beforethey.com/tribe/huaorani" target="_blank">amazonští indiání v Ekvádoru</a> a <a href="http://www.beforethey.com/tribe/gauchos" target="_blank">gauchos z Argentiny</a>. Ačkoli bych řekl, že o původnosti gauchos, coby obyvatel Argentiny lze celkem úspěšně polemizovat, tak fotografie jsou super a klidně mohl zajet i na jih Brazílie.<br />
<br />
Od fotografie se přeneseme k moderním médiím. Fotbalový trenér <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Joel_Santana" target="_blank">Joel Santana</a> (aktuálně trénuje Bahíi) je v Brazílii známý svým przněním angličtiny. Tohle už jednou využila <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2012/01/par-postrehu-po-delsi-dobe.html" target="_blank">reklama na Pepsi</a> (<a href="http://www.youtube.com/watch?v=7xl3cEcgdXk" target="_blank">Pode to be</a>) a v červenci se pak <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Ew1bwAezxY8" target="_blank">reklama na Head&Shoulders</a> stala nejsledovanějším videem na Youtube (pak firma asi díky úspěchu videa, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=TWYVeLipIlw" target="_blank">natočila druhou</a> :)<br />
<br />
Občas se bavím sledováním videí od Porta Fundados. Tentokrát odkáži jedno pro vegetariány.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/NTE5j-qnpwo?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
A nakonec něco vážnějšího. Nic úsměvného, ale natočení téhle situace mě i tak přišlo zajímavé (možná poučné). Jak se <a href="http://zerohora.clicrbs.com.br/rs/policia/noticia/2013/10/motociclista-filma-roubo-da-propria-moto-e-mostra-pm-atirando-no-ladrao-em-sao-paulo-4299456.html" target="_blank">v Brazílii kradou motorky</a>.<br />
<h2 style="display: block;">
</h2>
Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-4071822828415215042013-08-13T07:13:00.000+02:002013-08-13T23:21:06.517+02:00Audio-video střípky po...Tentokrát mě zaujala písnička Maria do Relento gauchovské skupiny <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Maria_do_Relento" target="_blank">Maria do Relento</a>. <br />
Gauchovská znamená z jihu Brazílie, zde přímo z Porto Alegre. Založena roku 1994, hraje dodnes. V textu autor hledá někoho, s kým si bude rozumět :). Mě se líbí především rytmika klipu.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/bCssI-_t6KM/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/bCssI-_t6KM&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/bCssI-_t6KM&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />
Dál jsem narazil na píseň <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Waters_of_March" target="_blank">Águas de Março</a> interpretovanou <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Elis_Regina" target="_blank">Elis Reginou. </a>Píseň byla složena <a class="mw-redirect" href="http://en.wikipedia.org/wiki/Antonio_Carlos_Jobim" title="Antonio Carlos Jobim">Antonio Carlos Jobimem</a>. Text písně má portugalskou a anglickou verzi a píseň byla v roce 2001 vyhlášena nejlepší brazilskou písní všech dob. Název písně je "Březnové vody" (přibližně), kdy březen je v Brazílii měsícem dešťů (jak to vypadalo např. v Novo Hamburgo <a href="http://www.youtube.com/watch?v=W72kL_H2Rwc" target="_blank">můžete mrknout na youtube</a>).Text jsou lyrické obrazy spíše než nějaký děj. Elis Regina jakožto interpretka je považována některými kritiky za nejlepší brazilskou zpěvačku. Můžete posoudit sami.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/WaU0gDSmi84?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
Můj oblíbený interpret z Rio Grande do Sul - <a href="http://www.vitorramil.com.br/">Vitor Ramil</a> vydal nové album Foi no Mês Que Vem.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/_GcWSzYpAJk/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/_GcWSzYpAJk&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/_GcWSzYpAJk&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />
A vstup do Brazilské hudby ukončíme reggae z Ria skupiny <a href="http://www.natiruts.com/" target="_blank">Natiruts</a> (jestli vás píseň zaujme, na youtube je <a href="http://www.youtube.com/watch?v=ugebrmoCFPQ">celé jejich album</a> odkud je také tato píseň).<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/VKfP7uzTMgM?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
...a jako bonus <a href="http://mais.uol.com.br/view/zxxi6bwydk0w/musica-do-mascote-da-copa-do-mundo-de-2014-04028C9A3460CCA14326?types=V&" target="_blank">znělka fotbalového šampionátu 2014.</a>Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-21245746555963846892013-08-11T23:53:00.000+02:002013-08-25T20:33:57.054+02:00Protesty v BrazíliiChtěl jsem něco napsat o protestech, které se přelévaly Brazílií v průběhu června. Tedy něco napsat je v mém případě shrnutí pár článků (a to především sám pro sebe), vyskytujících se na internetu. I tak jsem se k tomu dostal tak nějak se zpožděním. Nu, co už.<br />
<br />
Protesty začali začátkem července a v návaznosti na arabské jaro se jim začalo přezdívat <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/2013_protests_in_Brazil" target="_blank">brazilský podzim</a>. Protesty byly <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22899748" target="_blank">namířeny proti vládě</a>. Ani ne tak přímo současné, jako spíše poměrům v zemi - velká míra korupce, špatná úroveň státního školství a zdravotnictví a tak vůbec. Roznětkou bylo rozhodnutí o zvýšení cen lístků veřejné hromadné dopravy v São Paulu. Ve skutečnosti se jednalo o zvýšení ceny o cca 2 Kč. Ale obecná nálada a to, že pro některé pravidelně dojíždějící i to může být dost peněz (tak jak jsme to zažili mi, tak člověk platí za lístek při každém přestupu), nastartovaly občanské nepokoje. Zaujala mě jedna glosa, kde se zmiňovalo, že zvyšovaní jízdného bylo plánováno už na únor. To bylo také včas oznámeno. Ovšem od této myšlenky se v dané chvíli upustilo, aby to neovlivnilo inflaci (nebo tak něco). Toto zvýšení přišlo najednou a nečekaně. Takže lze spekulovat, že kdyby ke zvýšení ceny došlo v únoru, že by se tyto protesty nekonaly.<br />
Ty se potom přelily do dalších měst po celé Brazílii. Většina z nich byla pokojná, ale všude se našlo několik agresorů, rozbíjejících okolí. Nejvíce se protestovalo ve velkých městech, kdy hlavním motorem byla střední třída.<br />
Dost fotek a článků lze najít na webu BBC. Protesty v <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22946736" target="_blank">Sao Paulu, Rio de Janeiru, ale také třeba v Porto Alegre</a>, <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22948468" target="_blank">v Riu a Brasilii</a> a <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22947446" target="_blank">dalších místech</a>. Co bylo zajímavé tak i v <a href="http://www.jornalnh.com.br/webtv/reportagem/459363/a-segunda-noite-de-protestos-em-novo-hamburgo-em-video-assista.html" target="_blank">Novo Hamburgo</a>. Pohled brazilských přátel byl ale poněkud skeptický, tak nějak český :), že se Novo Hamburgo přidává, jen aby ukázalo nějakou solidaritu a že se moc lidí nesešlo a o nic nejde.<br />
<br />
Zpět ještě k tématům protestů. Velkým byla kritika korupce, zadlužování země, špatné zdravotnictví a školství. <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2011/01/letmo-o-zdravotnictvi.html" target="_blank">Tedy to veřejné</a>. Soukromé je na (řekl bych) špičkové úrovni, ale je třeba mít hodně peněz. V tomhle ohledu byla příkladem pro mladé lidi, se kterými jsem se setkal, Kuba. Coby stát, kde je zdravotnictví na velmi dobré úrovni a zadarmo.<br />
Dále pak je to kritika špatných investic veřejných prostředků - terčem se stala především výstavba fotbalových stadiónů pro mistrovství světa příští rok, kdy byl postaven například nový stadion v Brasilii, hlavním městě, které ale nemá prvoligový tým nebo v Manausu, který je na tom obdobně a hlavně je zahrabán někde daleko v džungli. Stejně jako velké investice nutné pro pořádání letních olympijských her v roce 2016.<br />
Určitým způsobem napětí zvyšoval fakt, že se hrály fotbalové zápasy světového poháru, coby beta test stadionů a infrastruktury pro příští rok. Protestující s tím rozhodně nebyly v souladu. A nepomohlo ani <a href="http://atarde.uol.com.br/esportes/copa/materias/1512097-em-meio-a-protestos-ronaldo-defende-copa-do-mundo-no-brasil">prohlášení slavného Ronalda</a> a <a href="http://info.abril.com.br/noticias/internet/2013/06/pele-recebe-vaia-virtual-apos-declaracoes-sobre-protestos.shtml">ani Pelého, že světový pohár je velkou příležitostí pro Brazílii, jak se ukázat světu. <br />
<br />
Po týdnu protestů, kdy média stála na straně politiků (velká média jsou vlastněna osobami napojenými na politiky), prezidentka </a><a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-23012547" target="_blank">Dilma Rouseff slíbila reformy</a> a uvidí se, jak se<a href="http://www.forbes.com/sites/kenrapoza/2013/08/10/in-brazil-dilma-survives-protests/"> jí je podaří naplňovat</a>.<br />
<br />
Úvahy a rekce lze nalézt také na <a href="http://neviditelnypes.lidovky.cz/brazilie-nutkani-polykat-prilisna-sousta-fig-/p_zahranici.asp?c=A130703_110339_p_zahranici_wag">českých</a> <a href="http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2370668/proc-v-brazilii-hori-auta.html">webech</a>. Poslechněte si <a href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/50letodchile/_zprava/v-brazilii-zacina-generalka-na-mistrovstvi-sveta-doprovazi-ji-demonstace--1224752" target="_blank">reportáž Českého rozhlasu</a> a podívejte na <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000100621/obsah/267186-protesty-v-brazilii/" target="_blank">reportáž ČT</a> či <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/231977-protesty-v-brazilii-neupokojili-ani-pele-ani-levnejsi-jizdenky/" target="_blank">článek tamtéž</a>. <br />
<br />
Jsou to dva roky, kdy jsem v Brazílii pobýval, a už tehdy si hodně lidí, se kterými jsem se bavil, stěžovalo na předražené lístky MHD, vysoké daně a korupci. Mě se to zdálo mírně úsměvné, když lístek na MHD stál stejně jako v Brně, na stát vydělávali 4 měsíce, když u nás je to něco přes pět a s korupcí je to všude asi podobné, jen Brazílie je větší země a tak se jedná o větší sumy. <br />
Ale to je pláč na špatném místě. Pobavil mě tenhle komiksový strip.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKJIET9LVyvwyD0_3bGE1lAanp3L5LfPucsxmndU6tXL5Sxe80smvJHBox4jQ2j0ZnL5uUmGJ4NcgITj180tvQcXHC3WarKkR6TkdOutXTevBBqDJ0nOjvdx2LLfjpLKvk7dF8nznwklU/s1600/21jun2013---o-jornal-americano-the-new-york-times-publicou-uma-charge-sobre-os-protestos-brasileiros-nesta-quinta-feira-20-a-charge-mostra-a-presidente-dilma-rousseff-observando-uma-manifestacao-e-1371827776825_600x402.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKJIET9LVyvwyD0_3bGE1lAanp3L5LfPucsxmndU6tXL5Sxe80smvJHBox4jQ2j0ZnL5uUmGJ4NcgITj180tvQcXHC3WarKkR6TkdOutXTevBBqDJ0nOjvdx2LLfjpLKvk7dF8nznwklU/s320/21jun2013---o-jornal-americano-the-new-york-times-publicou-uma-charge-sobre-os-protestos-brasileiros-nesta-quinta-feira-20-a-charge-mostra-a-presidente-dilma-rousseff-observando-uma-manifestacao-e-1371827776825_600x402.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-37891194982330422382013-06-22T19:52:00.001+02:002013-08-12T07:49:38.346+02:00Pár linků... na další denZase pár odkazů, na které jsem tak poutí internetem narazil. A příspěvek po delší době znamená, že toho bude asi trochu více.<br />
<br />
Jak vypadalo São Paulo před 100 lety. V tomto případě se jedná o trailer k <a href="http://www.imdb.com/title/tt0348167/" target="_blank">filmu</a>, ukazující budování São Paula, jehož předobrazem byl prý tehdejší Berlín.<br />
Doba se velmi změnila, přes rok <a href="http://lemad.fflch.usp.br/node/321" target="_blank">1943</a>, přes <a href="http://www.youtube.com/watch?v=dJitY219wxg" target="_blank">60 léta</a> až po dnešní shon, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=pHMtfSsw4Q4" target="_blank">přeplněné metro</a> a případně se podívat na dokument <a href="http://www.youtube.com/watch?v=6bVfMAr1pg4" target="_blank">Sinfonia Urbana</a>, jehož hlavním tématem je rychle běžící čas v metropoli.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/UZo0mMuWp_E/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/UZo0mMuWp_E&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/UZo0mMuWp_E&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />
Cestování a cestopisy z České televize a rozhlasu. V archivu se můžete podívat na <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095875447-cestomanie/202323234400022-brazilie-mezi-prameny-a-proudy/" target="_blank">Cestománii o Pantanalu, São Paulu, vodopády Iguacu, Bataypora</a> a <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/299323231370022-brazilie-za-karnevalem-do-ria/video/" target="_blank">o karnevalu v Riu</a> (když nám přes Velikonoce proběhl). A pak si poslechněte <a href="http://www.rozhlas.cz/radiowave/casablanca/_zprava/jiri-lamac-brazilie-love--1191798" target="_blank">Casablancu z Českého rozhlasu</a> o lásce k Brazílii.<br />
A pak dva dokumenty z cyklu Na Cestě o <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185966822-na-ceste/213562260120012-na-ceste-po-ouro-pretu/" target="_blank">Ouro Pretu</a> v Minas Gerais a o <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185966822-na-ceste/213562260120004-na-ceste-po-rio-de-janeiru/" target="_blank">Rio de Janeiru</a>. Tyto dokumenty jsou (pravděpodobně) z tohoto roku, takže celkem čerstvé. <br />
<br />
Když jsem slyšel od přátel v Brazílii vysvětlení důvodu, proč elektrické dráty<br />
jsou vedeny na stožárech nad hlavami a nejsou zakopány pod zemí, uchechtával jsem se, jaké poměry tam mají. Nedávno jsem si ale přečetl, že stejnou praktiku zavedli i čeští zloději (<a href="http://praha.idnes.cz/zlodeji-kabelu-na-pribramsku-diz-/praha-zpravy.aspx?c=A130222_095255_praha-zpravy_ab#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main" target="_blank">zloději vytrhávali na Příbramsku elektrické kabely ze země autem</a>).V Brazílii to měli o to jednodušší, že tam nemají zámrznou hloubku a tak když se kabely zakopávali, tak asi ne tak hluboko jako u nás.<br />
<br />
Do zpráv se u nás dostane Brazílie asi jen <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/212625-232-mrtvych-tragedie-v-nocnim-klubu-v-brazilii/" target="_blank">tragédií</a> nebo divností. To, že <a href="http://www.novinky.cz/koktejl/292808-z-elektrickych-dratu-v-brazilii-prseli-pavouci.html" target="_blank">z elektrických drátů pršeli pavouci</a>, mě ale přišlo pěkné.<br />
<a href="http://rt.com/news/brazil-altantis-scientists-granite-012/" target="_blank">Japonci zase našli</a> v moři <a href="http://www.ancientworldreview.com/2013/05/brazilian-atlantis-discovered-off-coast-of-brazil.html" target="_blank">"nedaleko" břehů</a> Rio de Janeira kusy žuly, která musela být podle všeho zformována na suché zemi. Vědci se domnívají, že by mohlo jít o zbytky potopeného kontinentu a nález označují jako brazilskou atlantidu.<br />
A pak tu mám<a href="http://www.umsabadoqualquer.com/1105-um-deus-para-nao-faltar-nas-festinhas/" target="_blank"> jeden strip z mého oblíbeného Um sábado qualquer</a>, kde autor vydává komiksové stripy, které si často dělají legraci z náboženství. Zde jde o vtip na candomblé, tedy afro-brazilské náboženství, které je především na severu Brazílie rozšířeno. V <a href="http://is.muni.cz/th/217197/ff_b_a2/Posednutiduchemvcandomble.pdf" target="_blank">této diplomové práci</a> najdete pěkné shrnutí podstaty. Případně ve zkrácené podobě na <a href="http://www.traveldigest.cz/2006/09/26/salvador-candomble-aneb-tanec-ktery-sblizuje-s-bohy/" target="_blank">stránkách travel digest</a>. Zpět ke stripu. Vyznavači tohoto náboženství nechávají často na ulicích láhve šampaňského či rozsypávají popcorn, prý pro duchy ulice. Zde tedy v textu představitel božstva (jeden z Orixás - uctívaných bohů) přináší na pomyslný olymp ostatním bohů, co mu jeho vyznavači nechali a říká "<i>Pánové, tak tady to je, dneska je pití na mě</i>." a egyptský bůh odpovídá "<i>Na tohle jsem měl myslet</i>".<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://usqus.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/2013/06/2085.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="352" src="http://usqus.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/2013/06/2085.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
Z trochu vážnějších témat je imigrace do Brazílie. Do Brazílie emigrují lidé <a href="http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22106284" target="_blank">z Haiti, Bangladéše</a>, Pakistánu... Životní podmínky nelegálních imigrantů jsou ovšem těžké a s ne příliš světlými vyhlídkami.<br />
<br />
A Brazílie se <a href="http://www.brazzil.com/component/content/article/257-april-2013/10616-brazil-on-its-way-to-become-olive-oil-country.html" target="_blank">pouští do pěstování oliv</a> - takže za chvíli už asi ne olivy z Itálie a Řecka, ale pěkně zámořské.<br />
<br />
Docela jsem si teď oblíbil krátké skeče na youtube od produkční skupiny <a href="http://www.portadosfundos.com.br/" target="_blank">Porta dos Fundos</a>. Jedná se o krátká vtipná videa na rozličné témata. Videa vytvářejí od léta 2012. Můžete zkusit třeba video Parabéns - pro představu - lze zapnout anglické titulky (i když automatického překladu, takže ne úplně perfektní).<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/mijNMTWOkrY?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Stejně jako u nás jsou v oběhu plechovky a lahve Coca Coly <a href="http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/marketing/coca-cola-se-v-kampani-chce-delit-o-radost-dava-jmena-na-lahve_269720.html" target="_blank">perzonalizovány jmény</a>, je tomu stejně i v Brazílii. Jen tam jmen v oběhu je několikanásobně více než u nás. Takže další <a href="http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=NZb0XKHgtjo" target="_blank">z vtipných videí mířilo na to, že některá jména jsou lepší než jiná</a>.<br />
Coca Cola celkem rychle reagovala a jména zmíněná <a href="http://www.brainstorm9.com.br/34134/web-video/nome-na-latinha-porta-dos-fundos-cria-comercial-que-a-coca-zero-jamais-poderia-bancar/" target="_blank">ve skeči na plechovky přidala</a>.<br />
<br />
A pak ekologické téma - indiánská populace v deštných pralesech. Přehrada <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Belo_Monte_Dam" target="_blank">Belo Monte</a> se přes jejich protesty a protesty ekologických hnutí z celého světa staví a pravděpodobně to nikdo nezastaví. Ale <a href="http://noticias.uol.com.br/cotidiano/ultimas-noticias/2013/05/27/indios-voltam-a-ocupar-canteiro-de-obras-de-belo-monte.htm" target="_blank">indiáni to nevzdávají a protestují</a>.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-30898853072503010392013-05-13T21:53:00.000+02:002013-11-09T12:17:14.378+01:00Audio-video střípkyTak nějak jsem po dlouhé době měl trochu času si odpoledne sednout k počítači a trochu bloumat po internetu. A z toho se většinou vyklube téma Brazílie.<br />
Narazil jsem na dva dokumenty na youtube, které mne zaujaly. Oba jsou v angličtině a je z nich cítit, jak bych to řekl, americký pohled na věc, ale určitě přináší některé zajímavé postřehy.<br />
První se jmenuje Brazil - An Inconvenient History a popisuje otroctví v Brazílii, to jak se s otroky zacházelo během přepravy, jakou práci dělali, komentuje vznik quilombos a tak podobně.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/-IZpAUEgKYc?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSHFXeLIUOOJzAuXIGfaJqq0eBq-FMnU3aBcVCy_j9iliaqcLr4CgenCh30jZ7hUHiZz9s_mj_o-EsWr35FylGUhyphenhyphenIx9gIMn5F9uqi3vJgW6erBv276k1JuNypAxtI4D4HB5uIwcwESL8/s1600/pregnant-angel.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSHFXeLIUOOJzAuXIGfaJqq0eBq-FMnU3aBcVCy_j9iliaqcLr4CgenCh30jZ7hUHiZz9s_mj_o-EsWr35FylGUhyphenhyphenIx9gIMn5F9uqi3vJgW6erBv276k1JuNypAxtI4D4HB5uIwcwESL8/s320/pregnant-angel.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
Druhý, pro mě zajímavější, je dokument Ross Kemp on Gangs - Gangs In Rio de Janeiro, který je součástí většího cyklu stanice Skyone. Hodně zajímavých záběrů, jak výcviku policie, chování policie, rozhovorů s členy gangů, hodně zajímavá návštěva věznice a další. Je to určitě tendenční pohled na věc, ale střípky zajímavé (<i>bohužel se původní video ztratilo z youtube</i>).<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/HWU8qirkvYA?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-55725827616513346492012-12-28T11:21:00.001+01:002012-12-28T11:21:20.181+01:00Kde se píše o BrazíliiNavazuji na seriál <img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKgisfDGLCO_YpbMCH2c1btF8kKGkpKWRCXTy3sGqfKcr2EtEQPA-yyeuTjsb-FXHNPPkC56gOf9OhsRqfG_5ZxlfzO83-A3ZUXV1ef0nZb4sSbwVxa5j-QGg192FsJVIRnqsaWdQxaoU/s1600/smile3.gif" /> "Pár linku..." a protože slunné Brazilské pláže jsou někde za horizontem života, mám tu alespoň několik odkazů, které mi uvízly v sítích při proplouváním vodami internetu.<br />
<br />
Když jsem se před rokem díval na statistiky návštěv tohoto blogu, nejvíce lidí sem (možná omylem) zabloudilo pro hledání fráze <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2010/07/prace.html" target="_blank">práce v Brazílii</a>. Myslím, že toho tu zas tolik nenašli. Já jsem jako účastník stáže neměl s legálností problémy a <a href="http://fricco-brasil.blogspot.com/" target="_blank">Veronikou</a> jsme to řešili tak nějak ad-hoc.<br />
Nyní mě proto zaujalo, že sem lidé hledající tuto frázi už příliš nemíří. Google zobrazuje mnoho dalších stránek, především pracovních agentur. Řekl bych, že díky setrvávající krizi a Brazilské rostoucí ekonomice, poptávka k cestě za hranice všedních dní vzrůstá. Článek na toto <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/140929-unik-z-krize-v-evrope-dvere-otvira-brazilie/" target="_blank">téma na ČT24 je zde</a>. Také se mi líbilo několik článků o zkušenostech Čechů (a Slováků) s prací v Brazílii. Sleduji blog <a href="http://bigglobetrotter.blogspot.com/" target="_blank">Světoběžíka</a>, který se probíjí životem v Riu. Určitě si přečtěte článek o <a href="http://bratislava.sme.sk/c/6531288/bratislavcan-podnika-v-brazilii-v-riu-platite-za-cakanie-v-rade.html" target="_blank">Slovenském hoteliérovi z Ria</a>, případně krátký <a href="http://www.czechtimes.cz/clanky/23-pet-tydnu-v-brazilii-rozhovor" target="_blank">rozhovor</a> s harmonikářem, tvářící se spíše jako PR pro stránku pracovní agentury anebo něco o <a href="http://www.online.muni.cz/student/3233-na-staz-muzete-i-na-ceske-velvyslanectvi-do-brazilie" target="_blank">stáži z Masarykovy univerzity</a>.<br />
A kdybyste toužili o něco více úřednické řeči, tak <a href="http://thebrazilbusiness.com/article/hiring-people-without-valid-work-permit-in-brazil?utm_medium=rss" target="_blank">článek pro managery chtějící podnikat v Brazílii</a><sup>(en)</sup> shrnuje tipy víz atp. Například pro Španělsko <a href="http://operamundi.uol.com.br/conteudo/noticias/20912/internautas+espanhois+reclamam+do+aumento+de+restricoes+a+entrada+no+brasil.shtml" target="_blank">byly zavedeny na jaře přísnější pravidla</a> pro získání pracovního povolení, je asi zřejmé proč. <br />
No a tak jako se někteří do Brazílie hrnou, tak někteří jsou zase radši, že odtamtud odešli. Třeba jako <a href="http://forummigrantu.blog.idnes.cz/c/215293/Brazilie-uz-neni-moje-zeme.html" target="_blank">autorka článku blogu imigrantů</a>. <br />
<br />
Politiku nesleduji, ale občas něco přeletí přes nos. <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/206583-brazilie-zaziva-sve-male-revoluce/" target="_blank">Protesty pro rovnoprávnější rozdělování zisků z ropy</a>: bohaté státy netěží jen z faktu, že mají většinu průmyslu země, ale také z nerostného bohatství. Díky <a href="http://news.xinhuanet.com/english/world/2012-10/12/c_131901771.htm" target="_blank">novým nalezištím</a> poblíž pobřeží Rio de Janeira asi nebude muset o své ropné zajištění bát. Ovšem chudší státy zatím z tohoto faktu moc neměly, což by se mělo změnit.<br />
<a href="http://www.sfgate.com/columns/slideshow/Brazil-Workers-march-on-presidential-palace-47851.php#photo-3357349" target="_blank">Starší článek je o protestech agrarní strany</a>, za rovnoprávné rozdělení půdy. Dlouhé lány sóji a kukuřice patřící jednomu velkému zemědělskému konglomerátu jsou další bolístkou Brazílie. A <a href="http://www.mst.org.br/" target="_blank">některá hnutí</a> to chtějí změnit a žádají přerozdělení půdy. Na tomhle článku se mi přišla super ona úvodní fotka z Brasilie.<br />
Co se týče korupce je na tom Brazílie hůře než Česká Republika. <a href="http://www.brazzil.com/component/content/article/249-august-2012/10587-worst-corruption-case-in-brazilian-history-is-on-trial-now-by-the-supreme-court.html" target="_blank">Tyto</a> <a href="http://www.brazzil.com/component/content/article/249-august-2012/10590-brazil-defense-tells-supreme-court-mensalao-corruption-scheme-never-existed.html" target="_blank">dva</a> články uvádějí informace o korupčním případu, kdy někteří poslanci braly úplatky za přiznání podpory vládě. Tento případ je znám pod názvem <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Mensal%C3%A3o_scandal" target="_blank">mensalão</a> a je z roku 2005, kdy tito poslanci hlasovali byli podpláceni a hlasovali pro vládu . K nejvyššímu soudu se dostal až v srpnu tohoto roku. A co k tomu <a href="http://brazilintell.com/myproducts.aspx?news=4631" target="_blank">říká veřejné mínění</a>?<br />
A něco o budoucnosti Brazílie z pohledu o rok zpět si můžete poslechnout v pořadu <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/dimenze/_zprava/kam-miri-brazilie--1146309" target="_blank">Třetí dimenze Českého rozhlasu</a> - <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2565348.mp3" target="_blank">Kam míří Brazílie</a>.<br />
<br />
Ze zpráviček dodám. Asi jste postřehli, že zemřel <a href="http://art.ihned.cz/architektura/c1-58915940-ve-104-letech-zemrel-slavny-architekt-niemeyer-podivejte-se-na-jeho-monumentalni-dilo" target="_blank">Oscar Niemeyer</a> ve věku 104 let. Apple se chystá na vstup na Brazilský trh, ale s ohledem na značku by to mohl mít <a href="http://dotekomanie.cz/2012/12/iphone-brazilie-androidem-legitimne/" target="_blank">v některých směrech komplikované</a>.<br />
<br />
A info z cest? O životě v São Paulu <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2735125.mp3" target="_blank">v rozhovoru se studentkou ekonomie</a> v pořadu Světem křížem krážem Českého Rozhlasu. Z pořadů Českého Rozhlasu o světě určitě nelze nezmínit Sedmý světadíl a na podzim v něm uvedený světadíl Markéty Pilátové Z opačného břehu. Pro <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-nevidoma-hudba--1124567" target="_blank">proniknutí</a> <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-jan-antonin-bata--1115360" target="_blank">za</a> <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-klidne-misto-v-pralese--1112599" target="_blank">některými</a> <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-taticek-kubitschek--1109633" target="_blank">Brazilskými</a> <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-odchazim-ze-sucupiry--1125989" target="_blank">akcenty</a> <a href="http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/z-opacneho-brehu-bubny-nadeje--1133755" target="_blank">určitě</a> stojí za přečtení či poslech. A pak rozhovor z Casablancy o <a href="http://www.rozhlas.cz/radiowave/casablanca/_zprava/jana-kalenska-o-ceste-po-jizni-americe--1126393" target="_blank">cestě po Jižní Americe</a> s několika návštěvami Brazílie.<br />
A <a href="http://bigglobetrotter.blogspot.cz/2012/09/rocinha.html" target="_blank">pár fotek z Ria</a>. Případně <a href="http://life.ihned.cz/cestovani/c1-58938560-destinace-roku-2013-brazilie-se-meni-stihnete-ji-jeste-za-stare-ceny" target="_blank">proč jet do Brazílie teď hned</a> s tipem na výlet do favely.<br />
<br />
A něco z přírody. <a href="http://www.naturephoto.cz/akce/media/446-kajman-yacare-magazin-priroda-11-2012.html" target="_blank">Fotky kajmanů</a>. Koukněte se na <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1129337346-pridej-se/211562248410005/" target="_blank">záběry z Amazonie</a> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1129337346-pridej-se/211562248410006/" target="_blank">z ekologického pohledu</a> - ekologický seriál Přidej se České Televize. A co tak <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani//10441294653-hyde-park-civilizace/212411058091215/" target="_blank">rozhovor o indiánech s Mnislavem Zeleným</a>?Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-67486467551884221692012-09-01T20:16:00.004+02:002012-09-03T12:36:59.491+02:00Knižní střípky III.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://f.i.uol.com.br/folha/ciencia/images/0903212.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="135" src="http://huntgatherlove.com/userfiles/pira.jpg" width="200" /></a></div>
Třetím příspěvkem v šuplíku literatury o Brazílii je knížka <a href="http://www.amazon.com/Dont-Sleep-There-Are-Snakes/dp/0375425020/ref=cm_cr_pr_product_top" target="_blank"><i>Don't sleep, there are snakes</i></a>. Napsal ji <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Daniel_Everett" target="_blank">Daniela Everett</a>, lingvista a původně misionář. Daniel strávil dlouhý čas mezi amazonskými indiány kmene Piranhã.<br />
<br />
Tento kmen žije podél <a href="https://maps.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=en&geocode=&q=Maici+River,+Amazonas,+Brazil&aq=0&oq=maici+river+brazil&sll=37.0625,-95.677068&sspn=37.052328,86.572266&vpsrc=6&t=h&ie=UTF8&hq=&hnear=Maici+River&ll=-6.309839,-61.347656&spn=2.909826,5.410767&z=8&iwloc=A" target="_blank">řeky Maici</a>. Everrett tam s nimi a se svou rodinou trávil dlouhé roky v 80. letech a o tom, co se o indiánech a jejich jazyku dozvěděl, je tato knížka.<br />
Tito indiáni mají specifický jazyk a nemají téměř žádnou zvykovou kulturu. To je na nich zajímavé. Nemají žádné rituály, na které jsme zvyklí od jiných indiánských kultur. Žijí ze dne na den, nebo poetičtěji řečeno "tady a teď" a netrápí se předsudky, nutností schraňovat potravu na horší časy a zároveň neradi přebírají zvyky ostatních, což je hlavní důvod, proč se snad žádného indiána kmene Piranhã nepodařilo konvertovat na křesťanství. Tato jakási primitivnost z pohledu západního světa je na tomto kmeni velmi zajímavá.<br />
<br />
Neumí psát ani počítat (a vzhledem ke svému vidění světa mají velký problém se to naučit). Vystačí si pouze se slovem "hoí", které znamená málo nebo malý. Řekněme, že máte v dlani dva či tři větší kameny. Tak to jich máte "málo". Pokud budete mít v ruce 30 malých kamínků, stále jich máte "málo".<br />
Nemají ale téměř žádnou kolektivní paměť a nevyprávějí si příběhy. S tím se pojí jejich život současností a nevytváření si žádných zásob a rezerv do budoucna. Když mají co, tak jedí, když nemají, tak hladoví. Budoucnost a i minulost pro ně nejsou podstatné a tomu se přizpůsobil i jazyk (nebo oni tomu jazyk přizpůsobili). Ten vůbec neobsahuje prostředky, jak vyjádřit vzdálenou minulost a vzdálenou budoucnost.<br />
Everettovi se nepodařilo vysledovat ani žádné obvyklé rituály a to ani u tak důležitých životních momentů, jako je narození či smrt. Například pohřeb se děje pokaždé tak, jak se danému pozůstalému zachce. Jednou je mrtvý pohřben v džungli, jindy s mohylou na okraji řeky. Také jako jeden z mála národů nevlastní žádné mýty o stvoření světa. Jejich vnímání spirituality se obrací pouze na věci, které zažili oni sami nebo znají někoho, kdo danou věc zažil. Oni vidí duchy místa a věcí a snaží se je uctívat a nerozhněvat. Ovšem například křesťanský Ježíš je pro ně nepochopitelná postava, protože žil tak dávno, že to s nimi již nemá nic společného. Když jim Everett vyprávěl příběhy z bible, tak hlavní otázkou bylo, jestli to zažil on nebo zda alespoň zná Ježíše. Když přisvědčil, že ne, tak ihned ztráceli o vyprávění zájem.<br />
<br />
Další zajímavostí je jejich orientace v prostoru. Neznají relativní určení směru jako my ve smyslu - levá, pravá, ale mají pouze absolutní a to "od řeky" a "k řece". Když Everett vzal několik svých přátel s sebou do města, první věc na kterou se ptali bylo, kde je řeka. Bez této informace by úplně ztratili své vnímání prostoru. Nemají např. ani přesně kodifikované výrazy pro barvy, ale říkají něco ve smyslu - "to je jako nezralé ovoce" nebo "to je jako krev". Ovšem každý může použít trochu jiné přirovnání.<br />
S jejich životem ze dne na den souvisí i jejich vnímání zodpovědnosti a danosti života. Nemají například žádný speciální typ komunikace s dětmi a ty jsou od narození považováni za plnohodnotné členy společnosti. To znamená třeba i to, že pokud dítě chce strčit ruku do kotle vařící polévky, matka mu v tom nebude bránit. Předpokládá se, že dítě bude mít dostatek rozumu anebo se poučí.<br />
Stejně tak bezprostřední jsou jejich rodinné a sexuální vztahy. Jeden z možných důvodů, proč komunita Pirahã je tak hodně semknutá, může být, že téměř každý s každým měl sex. Manželství vyřešeno tak, že spolu dva lidé začnou žít pod jednou střechou. Když si nevyhovují, tak se jeden po ránu sbalí a jde jinam. To znamená rozvod. Nevěra je sice vnímána jako něco, co partnera raní, ale když vás protějšek nevyhodí z chýše, je to v normě. Často ale dochází k vyjádření nevole fyzickým "trestem", kdy ho druhá strana dobrovolně podstupuje.<br />
<h3>
Lingvistika </h3>
Řeč indiánů Piranhã obsahuje pouze 3 samohlásky a 8 souhlásek u mužů a 7 u žen
(ženy vyslovují <i>h</i> a <i>s</i> stejně). Díky tomuto rozložení fonémů jsou svoji
řeč schopni reprodukovat (ve smyslu normálního mluvení) podobně jako my (ovšem s tím rozdílem, že mají o dost
delší slova), ale jsou jí schopní také zpívat (používají pro slavnostní
chvíle), pískat (při lovu, aby si rozuměli na větší vzdálenosti) a
hučet (podoba našeho šeptání). Slova jsou totiž vytvořena tak, že se
dají jednoznačně rozlišit pouze zvýšením hlasu a prodloužením
výslovnosti slabik.<br />
Kniha také celou dobu konfrontuje získané poznatky o indiánském jazyce s Chomského teorií <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Generativn%C3%AD_gramatika">univerzální gramatiky</a>. Kdy se Noam Chomsky snažil lidský jazyk a gramatiku obecně popsat několika pravidly. Jednou se základních vlastností univerzální gramatiky je fakt, že každý lidský jazyk obsahuje rekurzi a tím, že se lidská komunikace liší od zvířecí. Everett zde ale v protipříkladě jazyka kmene ukazuje, že tomu tak není, protože stavebně jednoduchý jazyk kmene Piranhã rekurzi neobsahuje.<br />
<h3>
Přerod křesťana </h3>
Everett jel do deštného pralesa jako křesťanský misionář a jazyk se chtěl naučit, aby mohl přeložit Bibli. Celou dobu narážel na problémy v úplně odlišném vnímání světa, kdy indiáni nemohli pochopit principy, na kterých je křesťanské učení založeno. Převést na křesťanskou víru se je běloši snaží od té doby, co se s nimi poprvé setkali, což bylo asi před 200 lety. O žádném členu kmene však není známo, že by svou víru změnil. <br />
Potom, co s nimi Daniel Everett v pralese strávil přes 8 let života, zjistil, že místo aby konvertoval indiány k víře, oni konvertovali jeho k ateismu. V jeho soukromém životě to pro něj znamenalo rozchod s manželkou. Ačkoli to těžce nesl, zdůrazňuje, že pro něj byl pobyt mezi indiány velkou životní inspirací a že v nich poznal nejšťastnější lidi na Zemi.<br />
<br />
<h3>
Kam dál </h3>
Navažte na <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2673130.mp3">rozhovor s Mnislavem Zeleným</a> na Českém rozhlasu. Povídání se týká pohledů na svět, života indiánů v dnešní době a konce světa, který vnímají i v Amazonii.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-28491044954654934752012-08-22T20:09:00.002+02:002012-08-22T20:09:36.031+02:00Černoši a indiániK následujícím dvou tématům mě nedávno zaujaly drobné zprávičky na internetu a tak jsem se k nim toho rozhodl napsat trochu víc.<br />
<h3>
Quilombo žije</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.national-geographic.cz/detail/exkluzivne-pro-national-geographic-kde-vladli-otroci-18393/" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;" target="_blank"><img border="0" height="133" src="http://www.national-geographic.cz/wp-content/uploads/2012/04/11-villager-dressed-as-bull-670-320x213.jpg" width="200" /></a></div>
Quilombos byly osady černochů, kteří utekli otrokářům z plantáží a v džungli vytvořili svobodné komunity, většinou v čele s králem. Často byli objeveni a museli bojovat ať s brazilskou armádou nebo častěji se tlupami lovců otroků o svou existenci. <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2011/08/brazilske-filmy.html" target="_blank">Psal jsem tu již o filmu</a>, který zobrazuje život v osadě Palmares v 17. století a příchod legendárního krále Ganga Zumba.<br />
O současné podobě Quilombos se můžete dočíst více ve velmi pěkném <a href="http://www.national-geographic.cz/detail/exkluzivne-pro-national-geographic-kde-vladli-otroci-18393/" target="_blank">článku National Geographic</a>. Bohužel celý obsah je přístupný jen předplatitelům, ovšem i publikované fotografie stojí za to.<br />
Myslel jsem si, že <i>quilombo</i> skončilo jako termín v učebnicích dějepisu, ale není to pravdou. Černoši mají v něterých částech Brazílie své osady na místech, kde dříve stáli quilomba v době otrokářství. A tyto místa jsou chráněny zákonem na ochranu kulturního dědictví Brazílie. Černoši tam pak mohou žít komunitně pospolu a vlastně zachovávají tradice. Na těchto místech se převážně živí zemědělstvím.<br />
K tomuto celému jsem se dostal <a href="http://www.brazzil.com/component/content/article/248-july-2012/10583-a-decades-long-skirmish-pitches-brazils-military-against-descendants-of-slaves.html" target="_blank">přes případ</a>, kdy místo jednoho takového quilomba bylo zabráno za doby diktatury armádou. Nedošlo k zabrání celé oblasti, ale pouze části a tak černoši na své půdě zůstali.<br />
Tento případ znovu rozvířila nedávno armáda, když se rozhodla zbývající část černochů vystěhovat <a href="http://www.youtube.com/watch?v=bwUXjUzqU6w" target="_blank">po dobrém či po zlém</a>. Důvodem byla snaha rozšířit vojenskou stanici. Vložili se do toho ale neziskové organizace, díky čemuž byl tento pokus zatím zastaven a začal se vést soudní spor. Odtud vede cesta k onomu zajímavému zákonu o kulturním dědictví, pod který spadají místa, která byla historicky obývána indiány, ale právě také černochy.<br />
<br />
<h3>
Belo Monte</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.internationalrivers.org/files/styles/600-height/public/images/resource/berklee_lowrey-evans/belo-monte_guardian_081612.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="120" src="http://www.internationalrivers.org/files/styles/600-height/public/images/resource/berklee_lowrey-evans/belo-monte_guardian_081612.jpg" width="200" /></a></div>
Pokračování patří právě indiánům. <br />
<a href="http://www.brazzil.com/component/content/article/248-july-2012/10585-for-amazon-indians-the-belo-monte-dam-means-the-destruction-of-the-house-of-god.html" target="_blank">Stavba přehrady Belo Monte</a> patří k jednomu z megalomanských stavebních plánů brazilské vlády, která hodlá postavit obrovskou vodní elektrárnu v oblasti deštného pralesa. Pokud bude stavba dokončena, bude se jednat o 3. největší přehradu světa.<br />
Případů, kdy stavba obří vodní hráze způsobila devastaci krajiny a ekologické zatížení, má Brazílie více. Jedním je přehrada Itaipú u známých vodopádů <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2010/11/vylet-do-foz-do-iguacu.html" target="_blank">Foz do Iguaçu</a>. A jako další je uváděna nešetrná stavba přehrady <a href="http://brasil-web.de/forum/cs/wiki/19-amazonas/303-balbina-stausee.html" target="_blank">Balbina</a>. V odkazovaném článku si můžete přečíst výčet jejích negativ.<br />
Ve stavbě přehrady Belo Monte "překáží" amazonský deštný prales a také indiánské kmeny obývající okolní území. Pro ty by znamenala stavba existenciální krizi, protože by nebyly schopni dále používat řeku jako zdroj potravy.<br />
Následující videa shrnují, co bude znamenat tato stavba pro les a také pro indiánský kmen Xingu, který v oblasti žije. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/CPEb06gWq4k?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/c3b0c3ugDls?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Plány na stavbu přehrady byly vypracovávány již za vojenského režimu. Přežili i jeho pád. Minulá vláda prezidenta Luly začala výstavbu chystat a současná vláda prezidentky Dilmy Rouseffové se stavbou začala. O to i přes protesty indiánských obyvatel a <a href="http://www.internationalrivers.org/campaigns/belo-monte-dam" target="_blank">protesty</a> <a href="http://amazonwatch.org/work/let-the-river-run" target="_blank">mezinárodních</a> organizací.<br />
Belo Monte má řešit energetickou krizi, která v Brazílii nastává, protože s rozvojem průmyslu země potřebuje čím dál víc elektrické energie, které se jí nedostává. Ovšem volba bohužel padla na megalomanský projekt, který ublíží životní prostředí a bude v něm utopeno hromady peněz skrze korupci, jak je v Brazílii zvykem.<br />
Další detailnější informace v češtině např. <a href="http://denikreferendum.cz/clanek/12429-kampan-proti-prehrade-belo-monte-pokracuje-na-miste-se-ale-uz-stavi" target="_blank">tady</a>.<br />
<br />
Dobrou zprávou je, že stavba přehrady byla <a href="http://www.internationalrivers.org/resources/belo-monte-dam-construction-halted-by-brazilian-court-guardian-uk-7632" target="_blank">momentálně pozastavena</a> z nařízení soudu a mají být projednány námitky domorodých obyvatel. Jak to ovšem bývá, soudní nařízení existuje, ale stavba pokračuje.<br />
Snad tedy bude mít tento příběh šťastný konec jak pro indiány kmene Xingu, tak pro industriální oblasti Brazílie, kterým se nedostává energie.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-1356546127373455412012-08-13T22:20:00.001+02:002012-08-13T22:27:38.558+02:00Knižní střípky II.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/136505_big.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/136505_big.jpg" width="186" /></a></div>
O knížce Žluté oči vedou domů od Markéty Pilátové si na českém internetu můžete přečíst řadu kladných recenzí (<a href="http://aktualne.centrum.cz/kultura/clanek.phtml?id=601565" target="_blank">rozhovor</a>). A za mne s nimi musím souhlasit.<br />
Kniha se mi velmi líbila, ačkoli jsem k ní byl ze začátku trochu skeptický. To proto, že jsem měl pocit, že se jedná o ženský román, alespoň co se týče hlavních hrdinek a jejich uvažování. Nicméně, když jsem se do knížky začetl, tak všechny negativní předsudky zmizely.<br />
Knížka vypráví příběhy českých emigrantů v Brazílii. Do děje je zapojováno hodně psychologických úvah o tom, jak se člověk vyrovnává s emigrací a jak hledá celý život svůj domov.<br />
Hlavních hrdinky jsou 4, přičemž 2 jsou mladé dívky, které ji své dětství prožily v Brazílii, jedna je starší Brazilka provdaná za českého emigranta a jedna je Češka, milující stejného emigranta, který pro ni byl platonickou láskou za mořem.<br />
Pro mě bylo velmi pěkné objevovat v knížce střípky odkazů na život v Brazílii, víru v macumbu, nebezpečí ulic São Paula a dalších. Knížku určitě doporučuji a dovolím si tu vložit několik citací.<br />
<br />
<i>"Umírání je tady ve vzduchu neustále. Když se přiblížím ke slumům, což je vždycky, když se vracím z pekařství, cítím zápach hory odpadků a střelných zbraní. Vytáhlo mne to z pohodlného limbu, v němž jsem se tolik let pohupovala (v Čechách). Nikdy teď nejdu po ulici bezmyšlenkovitě nebo zasněně. Kreditní kartu mám pro jistotu fešácky zastrčenou v podprsence, nebo jdu jen tak nalehko s pár drobnými a dobře se dívám, kdo a jak přechází ulici. Je to únavné a zároveň to udržuje smysly ve střehu a připomíná mi to, že konečná je příliš blízko a že já jsem přece ještě ráda živá."</i><br />
<br />
<br />
<i>V Maruščině bytě si někdy pustíme na bakelitovém gramofonu Tesla Hanku Zagorovou, a když máme opravdu bizarní náladu, tak Karla Gotta. Není to ale horší než latinskoamerická música romántica dokonale prolezlá cukrovou příchutí. Ovšem největší šok, jaký jsme v Praze společně s Martou zažily a kterému navíc Maruška vůbec nerozuměla, byl film Kytice. Ty veršovánky byly moc komplikované, zato barvy nás vtahovaly do děje, vodník měl super svaly, ale nakonec to dítě, co měl s andělsky krásnou holkou umřelo a v Polednici hned další. To nám nešlo do hlavy. Lítací strašidla ve Svatební košili, usekané končetiny dívky v nazlátlém listí, no budiž, ale ty mrtvé děti, to na nás bylo fakt moc. Maruška nám marně vysvětlovala, že legendy a pověsti jsou jž takové, indiáni v Brazílii si přece prý taky vyprávějí pěkně kruté věci... "No to je sice možný," řekla rozhodně Marta, "ale děcka by teda v žádné slušné evropské legendě umírat neměla."</i><br />
<br />
<br />
<i>...macumba nemá odvolání a ten, kdo ji zaplatil a najal zaklínače, nemůže kletbu odvolat, ani kdyby chtěl. Macumba je vyjádřením nejvyšší, takřka posvátné nenávisti. Většinou ji používají ženy, jež se chtějí ze zhrzené lásky pomstít svým milencům, nebo velcí vlastníci půdy, kteří chtějí vyhnat ty menší, aby mohli výhodně rozšířit vlastní majetky. Macumba je sice oblíbená, ovšem nebezpečná v tom, že špatně nasměrovaná může ublížit i zadavateli. Vybavila se nám s mámou naše společná známá ze São Paula. Vzala si člověka, o němž nevěděla, že se nedávno rozešel se svou milou. Ta naši známou, už vdanou, navštívila a oznámila jí, že nesnese, aby její bývalý byl šťastný, a pohodila u dveří obligátní propíchanou panenku. Známá nebyla žádná prosťačka, nebyla pověrčivá a ni věřící. Její rodiče pocházeli z Holandska, byla bohatá a vystudovala ve Spojených státech. Vzala panenku, uchechtla se a hodila ji do popelnice. Muži nic neřekla, považovala to celé za vyřízené. Od té doby trpí nevysvětlitelnými krutými záchvaty migrény, na něž neexistují žádné léky, a její manžel vidí vedle sebe pokaždé, když si sedna na postel, průhlednou děsivou postavu. Nic nepomáhá, ani další, možná mocnější a hlavně dražší zaříkávači, média a ni katoličtí kněží. Jediná naděje prý je, že se odstěhují někam hodně daleko, kde panenka nebude mít možnost dál působit. To znamená prodat dům a začít někde úplně jinde a znova.</i>Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-19559697857593569452012-08-11T23:12:00.003+02:002012-08-11T23:12:52.428+02:00Knižní střípky I.Tímto příspěvkem zahajuji neurčitou sérii článků o knížkách o Brazílii, které jsem přečetl.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www2.ucg.br/flash/artigos/tabajara.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www2.ucg.br/flash/artigos/tabajara.jpg" width="187" /></a></div>
Román <i>Os varões assinalados</i> od spisovatele <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Tabajara_Ruas">Tabajara Ruase</a> jsem tu již zmiňoval, ale ještě bych se k němu vrátil.<br />
Pojednává totiž zábavnou a čtivou formou o <a href="http://www.suapesquisa.com/historiadobrasil/guerradosfarrapos/" target="_blank">Guerra dos Farropos</a>, což je nejskloňovanější historická událost pro kohokoli obývajícího Rio Grande do Sul.<br />
Jednalo se o válku velkých majitelů stád a pozemků jihu Brazílie proti centrální brazilské vládě, která ukládala velké daně na vývoz <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Charque" target="_blank">charque </a>(sušeného masa) a kůže a farmáři měli problém konkurovat zboží z Argentiny a Uruguaye.<br />
Revoluce měla také ideu vytvoření republiky a zrušení otroctví, oproti přetrvávajícímu císařství. Tyto idee se však postupem času přetransformovali pouze v řešení ekonomických problémů a o politickou hru mezi vůdci revoluce. Tohle všechno kniha velmi pěkně shrnuje.<br />
V Rio Grande do Sul je revoluce brána jako největší národní svátek a je podle toho také idealizována. Tahle knížka ukazuje tuto událost i z jiných úhlů pohledu. Jedinou nevýhodou je, že knížka je v portugalštině.<br />
<br />
<h3>
Shrnutí událostí</h3>
Střetnutí probíhá v období září 1835 a říjen 1845. 20 září 1835 začla revoluce, kdy revolucionáři pod vedení Bento Gonçalvese obsazují Porto Alegre a vyhánějí odtamtud imperiální jednotky. Po bitvě o ostrůvek Fanfa v říjnu je generál zajat a uvězněn. Velení republikánských jednotek se ujímá Antônio de Souza Neto.<br />
Nejdůležitějším datumem je 11. září 1936, kdy byla vyhlášena republika Rio Grandense a Bento Gonçalves byl zvolen za prezidenta, ač v té době ve vězení.<br />
V roce 1937 Bento z vězení utíká a dostává se do úřadu prezidenta. Celou dobu povstalci a brazilská armáda mezi sebou vedou potyčky a větší bitvy. V roce 1839 se republikánům daří ovládnout část nynějšího státu Santa Catarina a zakládají zde sesterskou republiku Juliana. O tuto část ale brzy zase přichází.<br />
V roce 1842 je do čela imperiálních sil postaven Duque de Caxias a republikánské jednotky jsou zatlačeny do defenzivy. Na pampách a v horách se vyhýbají přímému kontaktu, revoluce stále žije. Konec povstání se datuje na 1. října 1845, kdy povstalci a brazilská vláda podepisují dohodu, kde je Rio Grande do Sul znovu vzato pod správu brazilské vlády a zároveň povstalci dostávají amnestii.<br />
Za zmínku stojí jednotka otroků <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Lanceiros_Negros" target="_blank">Lanceiros Negros</a>, ti podle všeho zachránili svou odvahou, která byla posílena ideou o státu bez otroctví, několik bitev a udrželi tak republiku v chodu. Ovšem dle knihy na závěr povstání došlo k podepsání dohody o připojení republiky zpět pod brazilskou správu a ta osvobození otroků nepřipouštěla. Dobře cvičená jednotka se najednou stala přítěží. Nejjednodušší se zdálo se jich zbavit, což se také jednou nad ránem stalo.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-26225565584097401092012-08-08T23:42:00.002+02:002012-08-22T19:35:01.917+02:00OdlehčeníS komiksovými stripy ze stránek <a href="http://www.umsabadoqualquer.com/" target="_blank">Um sábado qualquer</a>, jste se tu už setkali. Server si dělá vtípky z náboženství, ale i jiných společenských témat.<br />
Tento strip je o náboženství tak okrajově.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span id="goog_1785292365"><span id="goog_1785292374"></span><span id="goog_1785292377"></span><span id="goog_1785292381"></span></span><span id="goog_1785292385"></span><span id="goog_1785292386"></span><span id="goog_1785292382"></span><span id="goog_1785292378"></span><span id="goog_1785292375"></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.umsabadoqualquer.com/879-queima-de-arquivo/" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;" target="_blank"><img border="0" height="123" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ7hPCzKoXRnpfwqQh5CQ3Jy5faSoC0eMNwRkFxQ00VtNjd9CpVMc_XgUxgkecKi3Do3wMDtlTUmVVj9KQvvRHCa350uJbOmJ_8ldYqfDHErNVoySdzfMHw2zh7q_OM8lNHcQ8ZIbLcdM/s400/879.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i></i></div>
<ol>
<li><i>Aj, moje hlava. Co jsem to včera dělal?</i></li>
<li><i>Dobré ráno srdíčko.</i></li>
<li><i>Jestli je někdo nade mnou, prosím, ať se tohle nedostane do Bible.</i></li>
</ol>
A druhou částí příspěvku je upozornění na nové video <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.cz/2010/08/internetove-stripky.html" target="_blank">tančícího Matta</a>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/Pwe-pA6TaZk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-13775685960725232882012-08-06T21:10:00.003+02:002012-08-06T21:10:38.038+02:00Pár linků na... ráno?<h3>
Něco z bulváru </h3>
Ke kafi na ráno se hodí nějaký ten bulvár, takže sledujte. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://cdn1.sbnation.com/entry_photo_images/3947263/fashionlike_large_verge_medium_landscape.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="125" src="http://cdn1.sbnation.com/entry_photo_images/3947263/fashionlike_large_verge_medium_landscape.jpg" width="200" /></a></div>
<a href="http://www.theverge.com/2012/5/6/3002270/fashion-like-facebook-brazil-cea-clothes?utm_medium=referral&utm_source=pulsenews" target="_blank">Zajímavý nápad měla značka C&A</a>, která v Sâo Paulu do jednoho ze svých obchodů instalovala speciální ramínka, na kterých se zobrazuje, kolik lidí daný produkt "lajkovalo" na facebooku. Uživatel(ky) tak hned mohou porovnávat, kolika lidem se daný kus oblečení líbil nejvíce.<br />
<br />
Začal jsem sledovat <a href="http://bigglobetrotter.blogspot.com/2012/05/jan-stern.html" target="_blank">blog Světoběžníka</a>. Zdá se, že <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Seo" target="_blank">SEO</a> konzultanti <a href="http://gringoinrio.blogspot.cz/" target="_blank">houfně vyráží do Brazílie</a>, kde volí manuální práci a chválí odchod z Čech. Každopádně si odtamtud vypůjčím pár linků.<br />
Jak hodlají řešit v Brazílii záškoláctví, o tom vás poinformuje <a href="http://relax.lidovky.cz/zabranit-zaskolactvi-v-brazilii-zkousi-mikrocipy-fsu-/ln-zajimavosti.asp?c=A120323_160905_ln-zajimavosti_glu" target="_blank">článek z Lidových Novin</a> anebo si <a href="http://bigglobetrotter.blogspot.cz/2012/06/zazraky-brazilie-smutny-pribeh.html" target="_blank">přečtěte o zázracích</a>, které se v tam dějí.<br />
<br />
Z trochu drsnějších témat by vás mohlo zajímat, že v Brasilii byl <a href="http://g1.globo.com/distrito-federal/noticia/2012/05/ladrao-leva-vibrador-de-ouro-de-r-8-mil-de-sex-shop-em-brasilia.html" target="_blank">ukraden vibrátor ze zlata</a> a případně, že <a href="http://www.novinky.cz/koktejl/269070-muz-chtel-vypadat-jako-superhrdina-hulk-zelenou-barvu-ale-neumel-smyt.html?ref=boxE" target="_blank">natřením se na zeleno ze sebe Hulka neuděláte</a> anebo že i z <a href="http://www.novinky.cz/koktejl/261056-zena-zila-na-skladce-diky-kniham-z-popelnic-se-dostala-az-na-univerzitu.html" target="_blank">nejnižších pater se dá vystoupat</a> vzhůru.<br />
Stejně tak důležité je, že se na <a href="http://www.novinky.cz/koktejl/272423-na-proslunenou-brazilskou-plaz-zabloudili-tucnaci.html" target="_blank">pobřeží Rio de Janeira objevili tučňáci</a>.<br />
<br />
<h3>
Vážněji</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://img.mf.cz/321/494/www-ethiopianreview.com.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="141" src="http://img.mf.cz/321/494/www-ethiopianreview.com.jpg" width="200" /></a></div>
Zaujal mne článek o boji proti horečce dengue v Bahii. Na jihu Brazílie se díky příznivějším klimatickým podmínkám a jak říkali obyvatelé Rio Grande do Sul, také díky větší zodpovědnosti obyvatel, tropické komáry podařilo téměř vyhubit a tak riziko nakažení výrazně snížit. Na jihu probíhaly kampaně, které informovali lidi, aby nenechávali stojatou vodu volně na zahradách, protože v ní se komáři množí. Všechny nádrže na zalívání nebo např. i tácky pod květináč, byly buď zakrývány nebo voda pravidelně měněna. Na severu tento přístup díky jiné nátuře nefunguje a tak přistoupili ke <a href="http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-domova/brazilie-do-boje-proti-dengue-nasadi-geneticky-upravene-moskyty-465499" target="_blank">genetické modifikaci komárů</a>.<br />
Plánem je nechat vylíhnout velké množství samečků komára a vypustit je do přírody. Tyto samečci jsou upraveni tak, že jejich potomstvo se nedožije dospělého věku. Samečci pak lákají samičky ke spáření a pokud jich bude dost, tak nemodifikovaní samečci se nestihnou množit a populace bude pomalu vymírat.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.sabetudo.net/wp-content/uploads/2010/05/acai.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="http://www.sabetudo.net/wp-content/uploads/2010/05/acai.jpg" width="200" /></a></div>
Dále mne zaujalo, že <a href="http://www.brazzilmag.com/component/content/article/112-july-2012/12901-brazil-introduces-the-arab-world-to-acai-and-guarana.html" target="_blank">Açaí se stává vývozním artiklem</a>. Dováží se nyní už i do arabských zemí. V Brazílii se nejčastěji prodává jako mražená ovocná dřeň, do které si můžete nechat namixovat ještě jiný druh ovoce, mléko a často se přidává musli. Do horkých slunečných dnů je miska se zmzlinou z açaí super volba. Hlavním producentem je stát <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Par%C3%A1" target="_blank">Pará</a>.<br />
S <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Acai" target="_blank">açaí</a> se dá setkat i v ČR, kde je prentováno jako zázračný doplněk stravy, který pomůže hubnout a má vitamínů, že jste to neviděli. Je pravdou, že jich açaí obsahuje hodně, jako taktéž propagované antioxidanty. Může pomáhat jako prevence, ale informace o jeho zázračnosti se mi jeví jako nepravdivé a jeho cena předražená. Zvlášť, když si člověk vzpomene, na procházky po Riu a plnou misku za pár korun.<br />
<br />
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-42823605496485797992012-04-28T13:49:00.000+02:002012-04-28T13:49:10.372+02:00Pár linků na ...večerMoc příspěvků se tady člověk nedočká. Vzpomínky blednou a o aktuální postřehy je nouze. Alespoň to tady tedy čas od času zpestřím nějakým tím odkazem.<br />
<br />
Nejprve to budou 2 další blogy.<br />
Jestli budete vyrážet na karneval do Ria, tak byste neměli minout <a href="http://cestovanibrazilie.blogspot.com/2010/03/brazilsky-karneval-i-v-riu-aneb-puchyre.html" target="_blank">příspěvek nedávno aktualizovaný na blogu Próxima estação Brasil</a>. Ze stejné stránky se dostanete i na twitterový účet <a href="http://twitter.com/#%21/brazilieneznama" target="_blank">brazilieneznama</a>, kde autorka uvádí odkazy zajímavosti, které se o Brazílii dostávají do našich médií.<br />
Druhým blogem, který mi možná není až tak blízký svým stylem, za to je ale často aktualizovan a najdete tam různé postřehy z brazilské současnosti a zároveň i pár rad (třeba jak na brazilského úřednického šimla) je <a href="http://bigglobetrotter.blogspot.com.br/" target="_blank">blog Světoběžník</a>.<br />
<br />
Začal jsem s karnevalem, k němuž každopádně patří brazilská muzika. Přes odkaz z facebookovského profilu pořadu <a href="http://www.rozhlas.cz/radiowave/casablanca/" target="_blank">Casablanca</a> radia Wave jsem se dostal ke stránkám <a href="http://bmabrazil.bandcamp.com/" target="_blank">Brasil Music Exchange</a>, kde si můžete poslechnout <a href="http://bmabrazil.bandcamp.com/album/the-new-brazilian-music-vol-4" target="_blank">řadu brazilských písniček</a> současných autorů. Tady jsem vybral jednu odlehčenou (snad i) letní.<br />
<br />
<iframe allowtransparency="true" frameborder="0" height="100" src="http://bandcamp.com/EmbeddedPlayer/v=2/track=3878307129/size=grande/bgcol=FFFFFF/linkcol=4285BB/" style="display: block; height: 100px; position: relative; width: 300px;" width="300">&amp;lt;p&amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;a href="http://bmabrazil.bandcamp.com/track/balada-do-paulista"&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;Balada do Paulista by Lulina&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/a&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;</iframe>
<br />
Kdyby si někdo chtěl procvičovat portugalštinu (myšleno brazilskou :), tak bych tu pro něj měl dva podcasty.<br />
<a href="http://www.escribacafe.com/" target="_blank">Escriba Cafe</a> je velmi dobře udělaný podcast, který se věnuje historii. Jednotlivé díly jsou spíše než klasickým podcastem komponovaným pořadem, kdy do přednášeného textu zaznívá muzika a úryvky z děl týkajících se tématu. Třeba <a href="http://www.escribacafe.com/podcast-lxviii-brasil-parte-1-a-colonia/" target="_blank">tři díly</a> o brazilské historii jsou opravdu pěkné.<br />
Druhým je <a href="http://jovemnerd.ig.com.br/categoria/nerdcast/" target="_blank">NerdCast</a>. Jak už název napovídá jedná se o geekovský podcast, kde si partička mlaďáků povídá o všem a o ničem. Kdyby nic tak velmi zajímavé jsou odkazy pod jednotlivými díly, kde najdete různé reference trendy, kterými se Brazílie (alespoň tak geekovská) baví.<br />
<br />
Pak by tu byl <a href="http://www.financninoviny.cz/kariera/zpravy/wsj-exodus-delniku-z-evropy-obraci-stare-vzorce/741909" target="_blank">článek v češtině na skloňované téma</a> odchodu pracovníků ze západních zemí do Jižní Ameriky.<br />
<br />
A přeskočím zase do portugalštiny. O mytologii Brazílie jsem se tu už snažil <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.com/2011/04/brazilske-legendy.html" target="_blank">něco napsat</a> a kdyby vás tohle téma zaujalo, tak velmi pěkné shrnutí nabízejí <a href="http://bethccruz.blogspot.com/2008/08/folclore-lendas-e-mitos-do-brasil.html" target="_blank">tyto dva</a> <a href="http://bethccruz.blogspot.com/2009/03/lendas-da-amazonia.html" target="_blank">články</a> z blogu Leões e Cordeiros.<br />
<br />
A pak mne zaujalo jedno video, na které jsem narazil díky Nerdcastu a to je řekněme recesistická akce mířená na rodinné samolepky (<a href="http://www.gratisonline.com.br/adesivos-da-familia-para-carros-comprar-imprimir/" target="_blank">adesivos da família</a>). To je v Brazílii rozšířená věc, kdy si lidé nalepují jednoduché samolepky, které zobrazují jejich rodinu na svoje auta, ale také třeba na dveře a okna domů. Dozvíte se tak, že třeba tímhle autem jezdí 4 členná rodina nebo zamilovaný páreček se psem. Tady to vzali útokem a dodali tomu trochu šmrncu.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/nETGAUnRgCA?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-46383964668243018992012-02-01T01:28:00.003+01:002012-02-18T16:56:18.714+01:00Hlasujte pro nejlepší blog ze zahraniční stáže<b>Update:</b> děkuji moc všem za hlasy.<br />
Blog skončil 67., což je slušné umístění v druhé části startovního pole ;)<br />
<br />
Můj blog se dostal do finále soutěže o nejlepší blog ze zahraniční stáže - Top 100 International eXchange and eXperience (also known as IX) Blogs’ competition. Je pořádána stránkami <a href="http://bab.la/">bab.la</a> a <a href="http://lexiophiles.com/">lexiophiles.com</a>.<br />
Jedná se o 4. ročník ankety, kde soutěží blogy ze stáží z celého světa, psané různými jazyky. Vítězí ten blog, který dostane do 12. února 2012 nejvíce hlasů. <br />
<br />
Pokud se vám můj blog "Tak trochu o Brazílii" líbí, budu rád, když mu dáte svůj hlas.<br />
<a href="http://www.lexiophiles.com/english/vote-for-your-favorite-ix12-blog-2" title="Vote the best IX12 blog"><img alt=" Vote the best IX12 blog" border="0" height="60" src="http://www.lexiophiles.com/wp-content/uploads/2011/11/IX-12-button-vote-this-blog.gif" title=" Vote the best IX12 blog" width="160" /></a>Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-1028403242018326272012-01-29T16:48:00.001+01:002012-01-29T17:07:20.340+01:00Pár postřehů po delší doběPod dlouhé době jsem si řekl, že napíšu pár postřehů, které ke mě přilétly z brazilských luhů a hájů.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://sul21.com.br/jornal/wp-content/uploads/2011/07/Por-Ramiro-Furquim-Sul21-0900.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="http://sul21.com.br/jornal/wp-content/uploads/2011/07/Por-Ramiro-Furquim-Sul21-0900.jpg" width="200" /></a></div>
Zaujala mě kampaň z minulého léta, která hlásá, že <a href="http://sul21.com.br/jornal/2011/07/primeira-campanha-de-midia-sobre-ateismo-no-brasil-e-lancada-em-porto-alegre/">být ateistou je v pořádku</a>. Kampaň se rozběhla na billboardech v Porto Alegre. Jaký měla dopad nevím, ale většina známých (skoro všichni byli ateisté) kampaň kvitovala s povděkem. My jsme se s přehlížením nás jako ateistů nesetkali, ale hodně lidí, se kterými jsme se setkali, nám tvrdila, že jsou katolíci, ačkoli do kostela třeba nechodili. Ovšem říkat to tak nějak vyžadovala společenská povinnost.<br />
Na obrázku je plakát hlásající (ve volném překladu): "Víra nedává odpovědi, pouze přináší otázky."<br />
<br />
Druhou věcí, která mě zaujala byl nápad brazilského státu <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Par%C3%A1">Pará</a>, že by se rozdělil na 3 státy a došlo tak k vytvoření dvou nových <a href="http://parazinet.wordpress.com/2011/05/07/camara-aprova-plebiscito-para-dividir-o-para-em-3-estados/">států Tapajós e Carajás</a>. Upřímně vůbec nevím, jaká situace tam panuje, ale podle reakcí přátel z jihu šlo o především o snahu o zlepšení podmínek na získávání peněz od vlády. Bohatý jih a jihovýchod sever země dotuje, takže proto tento názor. Zároveň mělo být na reorganizaci onoho státu přiděleno značné množství peněz a bylo celkem jasné, že by se tam dost prostředků ztratilo v soukromých kapsách . V referendu ale bylo nakonec rozdělení <a href="http://g1.globo.com/politica/noticia/2011/12/tre-conclui-apuracao-de-votacao-em-que-maioria-rejeitou-dividir-o-para.html">zamítnuto</a>.<br />
<br />
A i o České Republice se v Brazílii píše. Důležitou zprávou, kterou jste mohli najít na internetovém deníku je, že tu se v Čechách zvýšil počet <a href="http://zerohora.clicrbs.com.br/rs/cultura-e-lazer/segundo-caderno/noticia/2011/12/cresce-o-numero-de-seguidores-da-religiao-cavaleiros-de-jedi-na-republica-tcheca-3602229.html">rytířů Jedi</a>. Sčítání lidu přineslo ovoce :) <br />
<br />
A pak jeden podobný brazilský postřeh z nedávné doby. Hitem sociálních sítích se stala celkem přiblblá reklama na nákup bytu v nově postavené rezidenci v Paraíbě, kde vystupuje Luiza, o které se tvrdí, že se jí nový byt také líbí, ale momentálně je v Kanadě - <a href="http://deepbrazil.com/2012/01/17/luiza-esta-no-canada-the-weird-ad-from-paraiba-that-became-viral/">Luiza está no Canadá</a>. Na reklamě není nic zajímavého, krom toho, že se stala virálním hitem. Stavební firma nakonec z popularity reklamy těží a tak si můžete koupit byt v "<a href="http://www.youtube.com/watch?v=epeRRxle8Mc&feature=autoshare">Luizině domě</a>".<br />
<br />
Po dvou bulvárnějších zprávách něco serióznějšího. Pokud jste z programátorské branže a umíte portugalsky, tak jsem
narazil na docela fajn podcast - <a href="http://www.castalio.info/">Castalio Podcast</a>, který se skládá z rozhovorů s brazilskými programátory. Často se mluví o opensource, ale třeba i o webdesignu.<br />
<br />
A na závěr pár videí. Reklama na Pepsi, která si dělá tak trochu legraci z toho, jak Brazilci neumějí anglicky - titulek je "pode to be", což by portugalsky mělo být správně "pode ser" a znamená to něco jako "může být".<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/7xl3cEcgdXk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
A protože jsem nedávno poslouchal něco z brazilského popu, tak přidám dva videoklipy. První je se jmenuje Rebolation a pak Axé od Axe Bahia se jménem "Beijo na boca é coisa do passado", který má hodně cool klip, hodně vlézavou melodii a dobrá slova - "polibek na ústa už je trochu oldschool, teďka je v módě jít na věc přímo" :). To jako náhled, co se dá v popu kolem světa najít.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/8DG2ruKLqek?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/P3zvwp7CRTI?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-82396023380289093542011-08-04T01:53:00.009+02:002011-08-16T12:42:44.002+02:00Tak a je...to. Tedy konec. Tohle je (pravděpodobně) poslední příspěvek blogu.<br />
Pokud jste byl pravidelným čtenářem, tak děkuji za vaše návraty na tyto stránky a doufám, že vás čtení něčím obohatilo. Pokud jste náhodný čtenář, třeba vás i po nějakém čase něco z toho co jsem tu napsal, zaujme.<br />
<br />
Rozloučím se odkazem na povídání o Brazílii v <a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/2389465.mp3">cestovatelském Jak to vidí</a> a pak jednou fotkou (ta musí být s churrascem) a dvěma písněmi Vitora Ramila, tak aby to bylo po gauchovsku s trochou nostalgie.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4BBXai3YVE5eQAmUWUrLPdcLVjeOdpL67GXpL7FRXBL3dR53Oo7WR2n_hmcXmCrzznz3jyttsUDMaXjGXk5K0evpyUTYcAMw_hWq1sNQp5ROQnEPUiqYLBw_-TavtZAx5uGovQFJm0rI/s1600/DSC_0149.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4BBXai3YVE5eQAmUWUrLPdcLVjeOdpL67GXpL7FRXBL3dR53Oo7WR2n_hmcXmCrzznz3jyttsUDMaXjGXk5K0evpyUTYcAMw_hWq1sNQp5ROQnEPUiqYLBw_-TavtZAx5uGovQFJm0rI/s320/DSC_0149.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/sEXXfWRqDho?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/1mtfxbH4zuk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com1Pardubice, Česká republika50.0378281 15.780833549.9562401 15.622905 50.119416099999995 15.938762tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-80738393506820509952011-08-04T01:36:00.001+02:002011-08-04T01:36:19.258+02:00CuritibaDo Curitiby jsem se chtěl podívat, protože se o ní říká, že je to nejpokrokovější město Brazílie (viděl jsem TED <a href="http://www.ted.com/talks/jaime_lerner_sings_of_the_city.html">přednášku Jaimeho Lernera</a>) a taky proto, že se za ní rozprostírá přírodní rezervace mata atlantici a po tzv. <a href="http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=645445">caminho itupava</a> je možné dojít téměř až k moři.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9IFZeE49ysiOMLeq7BR1fSFQQWDen2KyHCZ1YSviWXWzfcyFzWaHx3ATRurUvaK3omCP27drNBK8i7HPsObpG98LWnbrEpRkAlOWfNjKw56a2ycnn_GG2tCsUk_7eQMkaRaYQiiZrvr4/s1600/DSC_0105.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9IFZeE49ysiOMLeq7BR1fSFQQWDen2KyHCZ1YSviWXWzfcyFzWaHx3ATRurUvaK3omCP27drNBK8i7HPsObpG98LWnbrEpRkAlOWfNjKw56a2ycnn_GG2tCsUk_7eQMkaRaYQiiZrvr4/s200/DSC_0105.JPG" width="200" /></a></div>
Město samotné má celkem dost co nabídnou, ovšem má evropský styl, takže to není pro našince příliš velká exotika. Alespoň střed města (podle místních si okrajové části Curitiby nezadají s ostatními městy Brazílie a možná má i jednu z největších kriminalit v Brazílii) je velmi pěkně udržovaný, staré domy jsou zrekonstruované s novými fasádami, na zastávkách najdete jízdní řády a ulice jsou hlídány kamerami.<br />
Asi nejvíce mě zaujal systém metro-autobusů, což jsou červené <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/original/Curitiba-001.html">kloubové autobusy</a>, které mají ve větší části města vlastní pruhy pro jízdu a pro nástup se používá <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/original/Curitiba-044.html">tubusových zastávek</a>, kde před vstupem do ní nejprve zaplatíte. Když přijede autobus sklopí rampu, která dosedne k zastávce a vy hned nastupujete. Je tak, oproti ostatním brazilským městům, zajištěna plynulejší jízda, protože nikdo nemusí čekat, než nastupující lidé zaplatí cobradorovi.<br />
Za návštěvu pak stojí velká <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/original/Curitiba-018.html">galerie moderního umění</a>, jejíž budovu navrhoval Oscar Niemeyer (kdo také jiný, že). Celkem příjemně mě překvapila <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/original/Curitiba-039.html">botanická zahrada</a> a díky příjemným ulicím stojí za to si projít také onen střed města, kde najdete další různé menší galerie.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ-DAEy1z-k-KiGuKWInOdjItydSuR7ZIsBM2c6ijujCwQegfXZ-0_fn0Pu_Gc3o-CEDlO0L97oW_iSmotYnamHwdMpRz8pGMUzEwY7XMtCNxKWcXknCVSDE36Y_WqcHPOMUxypzN5VDU/s1600/DSC_0113.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ-DAEy1z-k-KiGuKWInOdjItydSuR7ZIsBM2c6ijujCwQegfXZ-0_fn0Pu_Gc3o-CEDlO0L97oW_iSmotYnamHwdMpRz8pGMUzEwY7XMtCNxKWcXknCVSDE36Y_WqcHPOMUxypzN5VDU/s200/DSC_0113.JPG" width="200" /></a></div>
Ještě stojí za zmínku jedno muzeum a tím je Museu Paranaense. Samo o sobě má moc pěknou expozici, která shrnuje brazilské dějiny. Ale co mne překvapilo více, byla expozice věnovaná českému rodákovi Vladimíru Kozákovi. To byl filmař, fotograf a dokumentarista. Do Brazílie přišel v roce 1923, usídlil se v Curitibě, začal studovat život indiánů a dokumentaristicky pomáhal univerzitě. V expozici najdete řadu předmětů, které jako antropolog sesbíral a také jeho obrazy, na kterých zobrazoval indíány.<br />
<br />
<h4 style="clear: both;">
Výlet za Mata Atlanticou</h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpqkAYs-_aCc5tki9O8lBhl3VCpvhiQM4kNjvHIlDZ1vh6eBTY3NvyTAIsBvMDWys72hJh1NMNLaFGZiB_hoX5j6-6BzE165wUarG7-gP5kQvD2bl2wHBhF6oCGutpovW5s0wTILi8lOE/s1600/DSC_0090.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpqkAYs-_aCc5tki9O8lBhl3VCpvhiQM4kNjvHIlDZ1vh6eBTY3NvyTAIsBvMDWys72hJh1NMNLaFGZiB_hoX5j6-6BzE165wUarG7-gP5kQvD2bl2wHBhF6oCGutpovW5s0wTILi8lOE/s200/DSC_0090.JPG" width="200" /></a></div>
Chtěl jsem absolvovat zmiňovanou cestu <a href="http://www.itupava.altamontanha.com/mapa.asp">Itupava</a>, ale bohužel v nedávné době před mým příjezdem byly silné lijáky a hrozily sesuvy půdy, takže cesta byla zavřená. Cesta Itupava kopíruje trasu železnice, která spojuje Curitibu s pobřežím. Dnes je využívána pouze pro turistické účely. <a href="http://serraverdeexpress.com.br/serra/tarifas">Vlak</a> vyjíždí každý den kolem osmé hodiny ranní. Ovšem jízdenka je podle mého soudu nekřesťansky drahá (cca R$50 za jednosměrnou cestu).<br />
Z výchozího místa pro cestu Itupava je vesnička Borda do Campo. Z ní lze ale vyrazit ještě směrem vzhůru do kopečků nad touto vesnicí se tyčících a udělat si tak kratší, ale také příjemný výlet. Protože jsem nechtěl platit požadovanou částku a pěší cesta byla zavřená, zvolil jsem tuto variantu.<br />
Cesta se vinula vzhůru po svahu kopce, z velké části probíhá pod příkrovem lesa. Ačkoli není nikterak zvláště značená, díky tomu, že je vydupaná botami mnoha turistů (zvlášť o víkendech se prý zaplní) se tu neztratíte. A i kdybyste měli, tak určitě během chvíle potkáte někoho procházet kolem a ten vám poradí. Nakoukl jsem zase trochu do maty a na pár fotek se můžete podívat <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/">v galerii</a>.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0Curitiba - Paraná, Brazílie-25.4283563 -49.2732515-25.4283563 -49.2732515 -25.4283563 -49.2732515tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-6933368400624184062011-08-03T16:15:00.001+02:002011-08-03T16:15:16.477+02:00PantanalDruhým místem, kam jsem se v červnu vypravil, byl Pantanal.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim1NDtkzj0T0pWLZKh-kizYT-HyAcjDCh7rUQRW7KdGwIAXbiY8gDVHxJBsSWQigSgMtUmfhaqhyGJBV0qzrFMedZLnwV31pJF_Jp0NQUNctTh-1xn-Pkb2i5yk9uAj80n6YtVftf7z5g/s1600/DSC_0164.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim1NDtkzj0T0pWLZKh-kizYT-HyAcjDCh7rUQRW7KdGwIAXbiY8gDVHxJBsSWQigSgMtUmfhaqhyGJBV0qzrFMedZLnwV31pJF_Jp0NQUNctTh-1xn-Pkb2i5yk9uAj80n6YtVftf7z5g/s200/DSC_0164.JPG" width="200" /></a></div>
<a href="http://brazilie.svetadily.cz/clanky/Pantanal-">Pantanal</a> je popisovaný jako největší bažina na světě. Ačkoli slovo "pantanal" znamená v portugalštině bažina, mám pocit, že ho to plně nevystihuje. Pantanal zabírá plochu poloviny Francie (či je skoro třikrát větší než Česká Republika). Rozkládá se na územích federálních států Mato Grosso a Mato Grosso do Sul a dál pak pokračuje do Paraguaye a Bolívie. V takto rozhlehlé oblasti se popis nedá generalizovat, ale já bych ho popsal jako zaplavovanou savanu. To úplně neplatí o jeho severní části kde se již začínají zvedat hory. Ale největší jeho část je posazená na placce, kterou protéká řada řek a potoků. V Pantanalu se setkáte se 4mi obdobími. V zimě (tedy někdy mezi srpnem a zářím) je to období sucha, kdy Pantanal připomíná spíše onu savanu než bažinu, pak přichází období dešťů, po něm období "plnosti", kdy je Pantanal plný vody a pod vodou a následuje období vysychání, kdy voda pomalu Pantanal opouští.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpFSIq0-2UE524bjTOGkTa3FJ2aPBLy2UaybnfY3mkaIc5JpN9hsfLs5-rzGub2C1VxZuhe25UHgO23u-42pWwT9wi7p0If-X7SfDykIXAY24TT4uEKGoTwrckzShHAe4Zwv72kNqL1gA/s1600/papouch.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="171" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpFSIq0-2UE524bjTOGkTa3FJ2aPBLy2UaybnfY3mkaIc5JpN9hsfLs5-rzGub2C1VxZuhe25UHgO23u-42pWwT9wi7p0If-X7SfDykIXAY24TT4uEKGoTwrckzShHAe4Zwv72kNqL1gA/s200/papouch.jpg" width="200" /></a></div>
Období sucha a dešťů ještě závisí na oblasti, ve které se pohybujete. Když je jedna část již plave pod vodou, v druhé je možné se ještě pohybovat suchou nohou. Chovatelé dobytka, kterého se všude pase velké množství (a řekl bych, že je neoficiálním symbolem Pantanalu), pak přehánějí stáda z jednoho konce území na druhý, podle aktuálního stavu vody. Hovězí maso je tak asi nejvíce konzumovaná potravina, ale při cestě z Rio Grande do Sul gauchové v autobuse tvrdili, že ho tu neumí připravit tak jako na jihu (jak jinak že :). Mato Grosso má s Rio Grande do Sul společnou také oblibu maté, i když
tady je typičtější ho přislazovat a nebo spíše pít v podobě <a href="http://www.yerba-mate.cz/priprava-zpusobem-terere">tereré</a>, což je maté v podobě ice tea.<br />
Jak mi bylo vysvětleno je dostatek hovězího masa také důvodem, proč místní téměř neloví divoká zvířata a jejich vybíjení či vylovování je prý záležitostí měšťáků (a pytláků), přijíždějících sem za "zábavou". Ovšem i přes tyto určité problémy je Pantanal zvěře a ryb plný a při krátké procházce jich potkáte spoustu. Tedy uvidíte především velké množství ptáků. To je také velké lákadlo pro turisty. Kdo by nechtěl vidět a vyfotit si kajmana či mravenečníka, že?<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcEAY7WjCxvyDiIfNQF_lVXqnBVbIqk6TRKAswvIUZAN8Kb5WgDoAHp9zCOmnVOZL-R19K0pQaIQKqzlALSvvu7sWXI2Upa51sOxRcFewUBh4WKpjmFkP4BRoY60vdph1CTqOCwZysFUw/s1600/DSC_0580.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcEAY7WjCxvyDiIfNQF_lVXqnBVbIqk6TRKAswvIUZAN8Kb5WgDoAHp9zCOmnVOZL-R19K0pQaIQKqzlALSvvu7sWXI2Upa51sOxRcFewUBh4WKpjmFkP4BRoY60vdph1CTqOCwZysFUw/s320/DSC_0580.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<h4>
Brazilské ekosystémy</h4>
Nedá mi to tu neudělat drobnou odbočku. Pantanal je unikátním ekosystémem, ve kterém žije, nepřeberné množství živočichů. Brazílie má na svém území ale <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Ecossistema#Brasil">unikátních ekosystémů více</a>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<ul>
<li> <b>Amazonský deštný prales</b> - ten budeme znát asi všichni - je největším deštným pralesem na Zeměkouli. Zabírá celý sever Brazílie (cca 42% území státu) a dodnes skrývá řadu tajemství. Najdete v něm asi 20% ze všech druhů ptáků, ryb a rostlin, co jich na Zeměkouli je. Dost možná se v něm ještě ukrývají indiáni, kteří nepřišli do styku s naší civilizací. Třeba <a href="http://www1.folha.uol.com.br/poder/868322-fotos-mostram-indios-isolados-no-brasil.shtml">tady je prý vyfotografovali</a>. I v amazonském pralese dochází každoročně k záplavám a dochází k zvednutí hladiny i o 10 až 15 metrů.</li>
<li><b>Atlantský deštný prales</b> - to je prales, se kterým jsme se setkali nejvíce. Dříve zabíral celé jihovýchodní pobřeží Brazílie. Z něj také pochází <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Caesalpinia_echinata">pau brasil</a>, strom s červeným dřevem, který dal pravděpodobně Brazílii její jméno. Dnes se ovšem na jihovýchodním pobřeží nachází největší průmyslová centra Brazílie, takže si můžete představit, jak to s lesem asi tak dopadlo. Nejlépe to asi <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzfa4kccpyrXZkn3uZFcENiOSdptNHulcA7lze_z6-DWu-EsBM34PZe-EI57LO6SK_I6L3d7M9lei5NJTYYyoWsFOEWhlmzmqW4nDytQgjupHQY1s66xNM3a2DSFnTwRkm-oUaOaqqghQ/s1600/odlesnovani.jpg">demostruje obrázek</a> z expozice u vodopádů <a href="http://fricco-brasil.blogspot.com/2010/11/13-11-2010.html">Foz do Iguaçu</a>, na kterém můžete vidět postup odlesňování od poloviny minulého století (zelené části byly lesem). Ačkoli z jeho původní rozlohy zbývá už asi jen 7%, je stále domovem nepřeberného množství rostlin a živočichů (například tam prý žije největší opice Amerického kontinentu <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A1panovit%C3%AD">chápan pavoučí</a>). Vlastní <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/curitiba/original/Curitiba-029.html">porost se trochu podobá</a> českému <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pelotas/original/DSC_0612.html">hustníku</a>, ale s vysokými přesličkami, bambusy, liánami a všudypřítomným ostnatým porostem.</li>
<li><b>Caatinga</b> - je nazývána také sertão a je to polopouštní oblast s kaktusy a trnitým křovím rozkládající se na severovýchodě Brazílie. K životu tu patří nedostatek vody a extrémní teploty. Když už zaprší, tak se jedná často o přívalové lijáky. Vzhledem ke klimatu tu živočichy potkáte v noci nebo schované pod zemí. Caantiga má jako každý kout v Brazílii svou osobitou kulturu. Můžete kouknout třeba na (mnou doporučovaný) dokument <a href="http://www.youtube.com/watch?v=HGr9WokqF1g">O Povo Brasileiro</a>.</li>
<li><b>Cerrado</b> - travnatá savana s osamocenými stromy. I tento ekosystém domovem řady živočichů a různých druhů rostlin (velká část z nich se dá <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEYkRHTXrhkH4eAO00NkZYEgIcm-MbMb4qfRaaLwL0nUJWqL5k8enkrdToAOPuQMxKYuXi6F4U2maQXJwnycPXHo4IRPxzRqxBmzh5lMyp6Q8E32mg_g4s1p6mVje8ipS-BU8Ipa4Vvc/s1600/DSC_0397.JPG">použít v lékařství</a>). Cerrado ovšem pomalu zaniká, protože je nahrazováno velkými lány polí, na kterých se pěstuje sója (Brazílie je největším producentem soji na světě) a kukuřice. A když někde nějaký kousek zbývá, tak trpí používáním pesticidů a jiných chemikálií, které se na ně dostávají z polí. Cerrado zabírá prostor střední Brazílie a setkáte se s ním ve státek Mato Grosso, Minas Gerais a Maranhão.</li>
<li><b>Pantanal</b> - o tom tu již byla řeč. Pantanal navazuje na oblast cerrada, ale narozdíl od ní se nedá zkrotit zemědělsvím, díky každoročním záplavám a tak ho nejvíce ohrožují pesticidy ve vodě a množství pytláků.</li>
<li><b>Další oblasti</b> - například: hornaté oblasti (dříve zalesněny jehličnatými araukáriemi, které jsou dnes z velké části vykáceny), travnaté pláně Roraimy a pampy na jihu Brazílie...</li>
</ul>
<h4>
Campo Grande</h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNdchuJdJmBQXMeBnYz9HejplrqvR1f36h6YCG8WqpQ_Xv_3e2PyxfxLtnuGSGLBB8FbcQHMoMxc1escx2zwQOwH3myySRbMSpz72rxtTeSEJ_kbcNuBENFCzwtitGeTY2dToHJ3pHe4M/s1600/DSC_0433.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNdchuJdJmBQXMeBnYz9HejplrqvR1f36h6YCG8WqpQ_Xv_3e2PyxfxLtnuGSGLBB8FbcQHMoMxc1escx2zwQOwH3myySRbMSpz72rxtTeSEJ_kbcNuBENFCzwtitGeTY2dToHJ3pHe4M/s200/DSC_0433.JPG" width="200" /></a></div>
Díky popisu ekosystémů se tenhle článek asi trochu protáhne, ale zase je to aktuálně jeden z posledních na tomto blogu, takže si ho alespoň můžete užít.<br />
<br />
Jako mezi-zastávku jsem na cestě do Pantanalu zvolil hlavní město státu Mato Grosso do Sul Campo Grande. Od tohoto místa jsem toho moc nečekal, protože se o něm všichni zmiňovali jako o nezajímavém. O to více jsem byl překvapen, že onen jeden den, který jsem tu strávil, byl příjemně naplněn. Možná to bylo také díky tomu, že jsem přespával u jednoho couchsurfera a to na člověka vždycky trochu více dýchne nálada místa.<br />
Campo Grande se stalo hlavním městem nově vzniklého státu Mato Grosso do Sul v roce 1977, takže určitá maloměštnost je tu znát. <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/">Na fotkách se můžete podívat</a>, kde jsem se to všude proflákal. Příjemná byla návštěva <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/original/DSC_0401.html">místní tržnice</a> (můžete tu dostat pastel z masa kajmana - snad zabitého pouze pro regulaci jejich stavu - na kajmanovi je prý masa k jídlu strašně málo, vlastně jen ocas), procházka po <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/original/DSC_0410.html">středu města</a>, můj první výlet sightseeing autobusem, návštěva <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/original/DSC_0444.html">indiánského muzea</a>, muzea moderního umění, procházka po<a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/original/DSC_0486.html"> parku za městem</a> a ochutnávka <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/original/DSC_0554.html">japonských pokrmů</a>, protože tu žije velká japonská komunita. Co hodnotím jako velký klad byl daleko větší pocit bezpečí než v ostatních brazilských městech.<br />
<h4>
Cesto-tipy Pantanal </h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMmdKv23vUwyuHxzSLOMxt3EmcR9ThV88B2I7dRzqc7s4PqiUteCrnPy34RMGxOi8VxJCtyy6QZEETf5rFAShCdfaSxJhyphenhyphenvgzXePchoqVL_Y5ttCsn-0QJQGFV61iLDdhRyr_CeRsf8jc/s1600/DSC_0392.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMmdKv23vUwyuHxzSLOMxt3EmcR9ThV88B2I7dRzqc7s4PqiUteCrnPy34RMGxOi8VxJCtyy6QZEETf5rFAShCdfaSxJhyphenhyphenvgzXePchoqVL_Y5ttCsn-0QJQGFV61iLDdhRyr_CeRsf8jc/s200/DSC_0392.JPG" width="200" /></a></div>
Za tu krátkou dobu, co jsem na místě strávil se toho nedá říci mnoho, ale alespoň něco. Pro cestovatele, kteří chtějí do Pantanalu v rychlosti nahlédnout existují 2 nástupní místa. Jedním je Campo Grande a druhým Corumbá, kterou využívají především cestovatelé jedoucí z Bolívie. Pro návštěvu je třeba si sehnat průvodce. Hned při výstupu na letišti a na nádražích, jakmile se objevíte s krosnou na zádech, vás budou oslovovat agentury, které vám zajistí odvoz někam dále do Pantanalu, ubytování na fazendě (která se dále v Pantanalu nachází) a několi výletů různého druhu po okolí. Pokud člověk jede sám, tak je to asi nejschůdnější varianta a doba 4 dnů/3nocí v Pantanalu vyjde i s dopravou na místo něco málo přes R$500 na osobu. Kdyby byla větší skupina, možná by bylo lepší (nejlépe ještě před příjezdem) najít nějakého soukromého průvodce, protože by toho člověk měl asi šanci vidět více. Agentury si naúčtují za survival, což jsou prosté 3 dny procházení se po přírodě a spaní ve stanu, cca 1500 reálů na osobu. S domluveným průvodcem by se tahle cena dala dostat kolem 2500 reálů na skupinu.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk2gQWFz419qNb_8ZPyBB6aqDeLBE99CmVoYgG1O3c4flShRtMtHAvjRInpcXguULi85JX2sU0UNFsJTu1JtvIpHygkSNSbMZWj6oPmzLvEqT3kDNqVOew63ybsI_GgNChsaTqpz3uTq8/s1600/DSC_0399.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk2gQWFz419qNb_8ZPyBB6aqDeLBE99CmVoYgG1O3c4flShRtMtHAvjRInpcXguULi85JX2sU0UNFsJTu1JtvIpHygkSNSbMZWj6oPmzLvEqT3kDNqVOew63ybsI_GgNChsaTqpz3uTq8/s200/DSC_0399.JPG" width="200" /></a></div>
Pobyt na fazendě (alespoň tak jak jsem ho měl možnost zažít já) se skládá s dopoledního a odpoledního programu, kdy můžete vyjít na procházku po okolí, vyjet na výlet na lodi, popřípadě v koňském sedle, vyzkoušet si lovení piraní a popřípadě se něco dozvědět o krajině kolem.<br />
Já jsem nakonec vyrazil s <a href="http://www.pantanaltrekking.com/index.php">Pantanal Trekking</a> a to především díky nejnižší ceně a byl jsem docela spokojen. Ovšem na jejich fazendě je celkem čilý ruch a stále odjíždějí a přijíždějí lidé, takže záleží do jaké skupiny s jakým průvodcem se dostanete. Často se jedná o nějaké potomky indiánů, takže o krajině toho vědí dost, ale zase nejsou příliš mluvní. Jako další agentury, které lze například vyzkoušet a které byly doporučovány CouchSurfery z Campo Grande jsou <a href="http://www.passodolontra.com.br/index_en.html">Passo do Lontra</a> nebo <a href="http://www.pantanalsantaclara.com.br/">Santa Clara</a>. <br />
A v rámci zjišťování co všechno je Pantanal a na pokoukání po hezkých fotkách zkuste zajímavý <a href="http://www.dokumentarnisvet.cz/products/pantanal-nejkrasnejsi-bazina-sveta/">rozhovor s fotografem-cestovatelem</a> Michalem Jiroušem.<br />
<br />
<h4>
Pantanal</h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhMVviRFo55HQfmR8T-qOwUxz_D5ErEuzBocUafLTjNSxXAWfrTqeVqpeOR2YQzeTo6pi65tlP5XuLLuMjiaFIflhEFQDQte9EksuLhPktU7zjC5jcFJ2tol6AtyQCkTW-l2W4HPrOREc/s1600/DSC_0595.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhMVviRFo55HQfmR8T-qOwUxz_D5ErEuzBocUafLTjNSxXAWfrTqeVqpeOR2YQzeTo6pi65tlP5XuLLuMjiaFIflhEFQDQte9EksuLhPktU7zjC5jcFJ2tol6AtyQCkTW-l2W4HPrOREc/s200/DSC_0595.JPG" width="200" /></a></div>
Po všech poznámkách a popisech výše už nezbývá příliš mnoho, co bych mohl dodat. Letos bylo období dešťů velmi silné a tak místní popisovali, že po <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0001.html">prašné cestě</a>, po které jsme dojeli, se ještě před 3 měsíci dalo projet pouze na lodi. Konec června a červenec je prý nejzajímavější pro návštěvu, protože voda ještě úplně nevyschla (což třeba znamená, že krokodýli se neschovávají celý den pod vodou - když je málo vody, tak na ně stále útočí komáři a jejich jediná možnost, jak jim uniknout, je strávit celý den ve vodě) a přesto se již dá pěšky se procházet po okolních pastvinách. Ono v oblasti prašné cesty do Corumbá, kde se hostely pro přijíždějící batůžkáře nacházejí, je celé území rozparcelováno a odděleno ploty, tak jak území patří jednotlivým farmářům (ovšem je dbáno na to, aby ploty nebyly vysoké a husté a neznemožňovaly pohyb zvířat).<br />
V zimě tam také není takové vedro jako v létě (tzn. cca listopad až únor), ale teploty přes 30 stupňů můžete i tak očekávat. <br />
Pantanal nenabídne úžasné přírodní scenérie (přeci je to jenom placka), ale spíše pozorování množství pro nás cizokrajných zvířat. Nejvíce lze potkat ptáků - <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0607.html">papoušky</a>, <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0497.html">tukany</a>, <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0356.html">vodní ptactvo</a>..., pak ale určitě potkáte <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0387.html">kajmany</a> (ty v této části Pantanalu nejsou lidem nebezpeční a dorůstají se délky do 1,5 metru), mravenečníka, <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0554_2.html">pásovce</a>, <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0402.html">kapibary</a> a třeba i další. A máte šanci si ulovit <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/original/DSC_0991.html">piraňu</a>.<br />
<br />
Fotogalerie <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/pantanal/">tu</a> a <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/campoGrande/">tady</a>. <br />
<br />Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0Mato Grosso do Sul, Brazílie-20.7722295 -54.7851531-24.668105500000003 -59.8388641 -16.8763535 -49.7314421tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-62020977304723665482011-08-03T09:13:00.004+02:002011-08-03T09:16:34.457+02:00Jezuitské misieTenhle příspěvek by měl být o historii a zároveň trochu o dojmech z navštíveného místa. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYUhQoKf9xpx8Qo-_ug1jVOwf32qlBPGmbJmoEzdc3RW0Kajr8QMospCBPtbYhZT3odfBaRXLf2mGU38iQcknpKbyrDPPLESlM4GTGWd0OflafX2YFCor0PC-vKvt0xxISPlmU-O7oCeo/s1600/DSC_0026.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYUhQoKf9xpx8Qo-_ug1jVOwf32qlBPGmbJmoEzdc3RW0Kajr8QMospCBPtbYhZT3odfBaRXLf2mGU38iQcknpKbyrDPPLESlM4GTGWd0OflafX2YFCor0PC-vKvt0xxISPlmU-O7oCeo/s200/DSC_0026.JPG" width="200" /></a></div>
V rozmezí 16. až 18. století působilo na území Jižní Ameriky několik křesťanských řádů, které se snažili místní obyvatele obracet na víru. Mezi nejvýraznější a nejaktivnější patřil řád Tovaryšstva Ježíšova.<br />
Misionáři byli ze začátku podporováni portugalským i španělským králem, pro které kontakt řádu s místním obyvatelstvem znamenal obroušení hran a určité smazání kulturních rozdílů a následně jednodušší komunikaci.<br />
Misionáři často mírnili kolonizátory z bezohledného zacházení s indiány a bránili v jejich prodávání do otroctví. Misionáři se tak pravděpodobně stali pro mnoho indiánů autoritami, kterým věřili a byli pro ně schopni nasazovat i své životy.<br />
Za jejich největší úspěch (pokud připustíme, že konvertovat indiány na křesťanskou víru bylo správné) lze pokládat založení vlastního "státu" na <a href="http://www.radioservis-as.cz/archiv10/10_10/10_tema.htm">území dnešní Paraguaye</a>, v podstatě nezávislého na obou mocnostech.<br />
Když poté začali misionáři pronikat i na trhy a konkurovat tak Portugalcům a Španělům a s indiány v misiích se už také nedalo počítat jako s možnými otroky, stali se tak naopak trnem v oku, až tak výrazným, že se obě koloniální mocnosti spojili a vojenskou silou misie zničili. Velkou část indiánů zabili či odvedli do otroctví.<br />
<br />
Můj historický úvod je velmi zrychlený a ne úplně přesný. Takže bych určitě doporučil pro zájemce přečíst si třeba tuhle bakalářskou práci - <a href="http://is.muni.cz/th/105937/prif_b/bakalarkasobr.pdf">Čeští jezuitští misionáři v Jižní Americe v XVII. a XVIII. století</a>, která podává trochu fundovanější historický pohled na věc a pak v ní najdete zajímavé citace z dopisů českých misionářů. Nebo se můžete poohlédnout <a href="http://www.blisty.cz/art/34126.html">po některém</a> <a href="http://dalky.cz/cteni/c-jezuitske-redukce-v-paraguayi.html">z článků na internetu</a>.<br />
Ne že by se to přímo týkalo Jižní Ameriky, ale ještě mě zaujal jeden díl pořadu Duše K, kde je <a href="http://www.rozhlas.cz/praha/pripravujeme/_zprava/664417?hodnoceni=1">rozhovor s Lukášem Rittsteinem a Barborou Šlapetovou</a> (<a href="http://media.rozhlas.cz/_audio/v-poradu-j-duska-jsme-se-se-socharem-lukasem-rittsteinem-a-jeho-zivotni-partnerkou-malirkou-a-fotografkou-barborou-slapetovou-po--01060083.mp3">mp3</a>), kteří se setkávali s domorodci na Papui Nové Guinei a mluví také o misionářích a jaké je to být mezi domorodci nezasáhnutými naší civilizací.<br />
<br />
Pokud si chcete udělat představu, jak to bylo s misiemi, nechcete o tom číst knížky a nevadí vám populární forma, pak bych doporučil film <a href="http://www.csfd.cz/film/4863-mise/">Misie</a> z roku 1986. V celkem hvězdném obsazení - Jeremy Irons a Robert De Niro - ukazuje důvody, proč byly jezuitské misie zlikvidovány.<br />
A jiný film, který zase reflektuje situaci indiánů v Brazílii v dnešní době se jmenuje <a href="http://www.csfd.cz/film/256438-birdwatchers-la-terra-degli-uomini-rossi/">Bird Watchers</a>. Film od italského režiséra, znázorňující ztracenost indiánů v dnešním světě a nejasnost práva na vlastnictví půdy.<br />
<h4>
A co to cestování</h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCVHjUXV43d0WXv7RHUS2eA9gUskoHXnc4CkXFsEpoM9mhHiShQY9TPhxkdij01bZ0NrkIhq3fs7A0W7luAjvDqeg9wWq92yo16ezsL2QMnPioH4OBWrUWE8ZQzKmMuPjl4x3OGyCF6w8/s1600/DSC_0244.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCVHjUXV43d0WXv7RHUS2eA9gUskoHXnc4CkXFsEpoM9mhHiShQY9TPhxkdij01bZ0NrkIhq3fs7A0W7luAjvDqeg9wWq92yo16ezsL2QMnPioH4OBWrUWE8ZQzKmMuPjl4x3OGyCF6w8/s200/DSC_0244.JPG" width="200" /></a></div>
Na území Brazílie leží část <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezuitsk%C3%A9_redukce">Jezuitských redukcí</a>, které byly tvořeny příslušníky <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezuitsk%C3%A9_misie_u_kmene_Guaran%C3%AD">indiánského kmene Guaraní</a>. Celé redukce pak sahají z Brazílie do Argentiny a až do Paraguaye. Zbytky kostelů, které se nacházejí v Brazílii jsou oproti těm Argentinských a <a href="http://www.travelblog.org/South-America/Paraguay/Encarnacion/blog-544223-21.html">Paraguayským</a> trochu slabším odvarem, ale za návštěvu určitě stojí. Ono kdyby vás tohle historické období zaujalo, tak není až takový problém navštívit všechny tři vyjmenované země. Třeba <a href="http://translate.google.cz/translate?js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&sl=pt&tl=cs&u=http%3A%2F%2Fwww.mochileiros.com%2Fmissoes-jesuiticas-no-carnaval-2011-t53579.html">tato diskuze</a> by mohla posloužit jako odrazový bod. Další informace (znovu pouze v pt) lze najít třeba na <a href="http://www2.uol.com.br/mochilabrasil/missoes.shtml">těchto stránkách</a>.<br />
Já jsem se byl podívat pouze na třech místech na brazilské straně. Vynechat jsem samozřejmě nemohl městečko São Miguel das Missões, kde jsou v Brazílii nejzachovalejší zbytky jezuitské misie. Dále pak misii São Joâo a město Santo Ângelo, kde na zbytcích misie již stojí moderní zástavba, ale kostel na náměstí postavili jako kopii původního jezuitského.<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaw8c9oK0thbd923h0Ci1U2FFJPb2Ratx56QlCDHHnIwZby6dCAy2PNMoBJpKzjfcJ9ErR0XitLdMR54jZcV-StCUnFoWhRtCQdhrE0bGTbWc-hQDuEdcNhw0HeM025kgxStXnqAmaXH0/s1600/DSC_0142.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="133" id=":current_picnik_image" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaw8c9oK0thbd923h0Ci1U2FFJPb2Ratx56QlCDHHnIwZby6dCAy2PNMoBJpKzjfcJ9ErR0XitLdMR54jZcV-StCUnFoWhRtCQdhrE0bGTbWc-hQDuEdcNhw0HeM025kgxStXnqAmaXH0/s200/DSC_0142.JPG" width="200" /></a>Jako výchozí bod jsem si zvolil Sao Miguel das Missoes, ale musím upozornit, že co se týče ubytování, tak to pro baťůžkáře není žádný med. Není tu camping a youth hostel stojí kolem R$50 na noc. Proto bych doporučil poptat se v informačním centru nebo zajít přímo do malé expozice indiánské kultury nacházející se pár set metrů za archeologickým nalezištěm, kde hodný majitel občas nechá baťůžkáře přespat. Vlastní ruiny v Sao Miguel určitě stojí za návštěvu, i když nic převratného nečekejte. Také se celkem oplatí počkat do noci, kdy probíhá <i><span class="st"><i>Espetáculo</i> de Som e Luz</span></i><span class="st">, kdy jsou ruiny nasvěcovány barevnými světly a k tomu se dozvíte příběh statečného indiánského náčelníka </span><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sep%C3%A9_Tiaraju"><span class="st">Sepé</span></a><span class="st">, který</span><i><span class="st"> </span></i><span class="st">vedl indiány v boji proti spojeným španělsko-portugalským silám. Je mu přisuzován výrok: "Tato země již má svého pána", čímž poukazoval na to, že oblast odjakživa patřila indiánům.</span><br />
<span class="st">Pokud má člověk čas, tak se může vyplatit si někde sehnat <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/missoes/original/DSC_0149.html">kolo</a> či motorku a další místa v okolí si objezdit. Já jsem se byl podívat ještě ve zmíněném <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/missoes/original/DSC_0182.html">Sao Joao</a>, kde z jezuitského kostela zbyly jen dvě obvodové zdi a na jeho území byl zřízen novodobý hřbitov, ale o všechny jezuitské památky (pokud mohu soudit) je v okolí velmi dobře postaráno, takže návštěva byla příjemná.</span><br />
<span class="st">V <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/missoes/original/DSC_0266.html">Santo Angelo</a> pak najdete pěkný nový kostel a muzeum, takže jeho návštěva také není k zahození.</span><br />
<br />
<span class="st">Na pár pořízených <b>fotek</b> se můžete podívat v <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/missoes/">galerii Jezuitských Misií</a>. </span>Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0São Miguel das Missões - Rio Grande do Sul, Brazílie-28.5451703 -54.551482-28.656759299999997 -54.7094105 -28.4335813 -54.3935535tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-35806401377836728782011-08-01T12:42:00.004+02:002011-08-01T12:50:49.898+02:00Rodeio crioulo v Novo HamburgoUž je to pár měsíců nazpět, ale v dubnu během oslav 84. narozenin Novo Hamburgo (tedy 84 let od osamostatnění města od São Leopolda), se konalo 10-té rodeio crioulo. To je akce, která se skládá z několika soutěží v gauchovských dovednostech.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3WjqYwyW4kCvCRx0xdS4-ARRCs7B3A9z3oryYU9W6sYmOsgLVh0AZfTdYIzyYyWETtVInqk9dVviZF3cT85UrWGcnZPTUPTKwBcjkhtfD3_Gick0h7C7Jk8GDFRd7zaqF7QUR7Ji6oew/s1600/DSC_0020.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3WjqYwyW4kCvCRx0xdS4-ARRCs7B3A9z3oryYU9W6sYmOsgLVh0AZfTdYIzyYyWETtVInqk9dVviZF3cT85UrWGcnZPTUPTKwBcjkhtfD3_Gick0h7C7Jk8GDFRd7zaqF7QUR7Ji6oew/s200/DSC_0020.JPG" width="200" /></a></div>
Mezi ně patří například ródeo, kdy gauchové soutěží v chytání krav lasem (laço), krocení divokého koně (gineteada) a dalších dovednostech, které gaucho v pampě potřeboval. Součástí je také soutěž skupin tradičních tanců a také výukové a popularizační akce.<br />
Takováto rodeia se konají snad v každém městě po celém Rio Grande do Sul. Obvykle se jejich četnost zvyšuje v září v době oslav <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/War_of_the_Ragamuffins">revoluce Farroupilha</a>. O této revoluci jsem se už několikrát zmiňoval i tady na blogu. Je to rozhodně jedno s témat, které je v Rio Grande do Sul živé a téma kterým se gauchové z jihu vymezují oproti zbytku Brazílie. Kdyby měl někdo čas a chuť zkusit nějakou knihu v Portugalštině, pak můžu doporučit výborný dobrodružný román Os Varões Assinalados od <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Tabajara_Ruas">Tabajara Ruase</a>, který celou válku Dos Farrapos (tedy revoluci Farroupilha) popisuje.<br />
<br />
Snad všichni obyvatelé Rio Grande do Sul si na gauchovské tradici zakládají a ta je dodnes velmi živá. A myslím si, že i díky tomu má Rio Grande do Sul takovou osobitou duši. V každém městě najdete CTG (centro tradição gaúcho - centrum gauchovských tradic), což je budova a instituce, kde se scházejí lidé se zájmem o udržování tradic minulosti. Abych vysvětlil pro neznalé ono slovo gaucho - to byl honák, který se staral na pampě o stáda dobytka. V CTG se tak konají různé akce a oslavy, kdy je často povinné přijít v dobovém oblečení, učí se tam tradiční tance a vůbec se centrum snaží udržovat tuhle kulturu živou.<br />
<br />
Ale zpět k rodeio crioulo - soutěž chytání krav do lasa, tak jak jsem ji mohl nahlédnout, vychází z toho, jak byl dobytek sháněn, pokud bylo třeba dovést stádo na porážku či odchytit nějaký divoký kus. Probíhá tak, že do ohrady je vypuštěna kráva, která se žene na druhou stranu ohrady. Za ní vyrazí honák na koni s lasem a snaží se jí polapit. Kráva má na druhé straně možnost uniknout východem, takže když se honákovi nezdaří, kráva v klidu odkráčí napást se trávy ven z ohrady.<br />
<br />
<h4>
Trochu multimediálně</h4>
Pro lepší představu se můžete podívat některé z těchto videí na youtube<br />
<ul>
<li><a href="http://www.youtube.com/watch?v=vafiI9XArKU&feature=related">lapání krav lasem</a> a z <a href="http://www.youtube.com/watch?v=tjCi3R2LnQI&feature=related">akce tenhle rok v Porto Alegre</a></li>
<li><a href="http://www.youtube.com/watch?v=DhfBmJsRDEw">krocení koně v Porto Alegre</a></li>
<li><a href="http://www.youtube.com/watch?v=aJXiecgK9hc&feature=related">tance</a> v <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Sj8d_yoZJ2I&feature=related">Novo Hamburgo</a></li>
</ul>
Pár momentů jsem zachytil i na fotkách. Můžete se tak podívat, že návštěvníci tradicemi skutečně žili a ač nesoutěžili neopomněli se <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/rodeioCrioulo/original/DSC_0072.html">stylově obléct</a> a když opomněli, tak budou v rukou <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/rodeioCrioulo/original/DSC_0106.html">třímat alespoň obligátní chimarrão</a>. Soutěžení v chytání krav do lasa se týká také <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/rodeioCrioulo/original/DSC_0061.html">malých gauchů</a> a pokud byste měli zájem, můžete si z místa odnést nějakou tu <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/rodeioCrioulo/original/DSC_0004.html">cuiu</a> nebo pár gauchovských bot nebo <a href="http://chalda.yc.cz/foto/brazil/rodeioCrioulo/original/DSC_0133.html">stylový pásek</a>. <br />
<br />
Kdyby pak někoho zajímalo více o historii či zvycích Rio Grande do Sul, může navštívit památník (nebo alespoň <a href="http://www.memorial.rs.gov.br/">jeho stránky</a>) Rio Grande do Sul v Porto Alegre. Celá expozice památníku je věnována historii a kultuře Rio Grande do Sul a pro návštěvníka Porto Alegre se rozhodně vyplatí. Ovšem tedy většina textů je pouze v portugalštině.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq9R5rLz9UmyJSkgxOXrHxsv4H5XeGR0TPV19n2KaO3rBYi3d9j8uLNtcNSJY_BheB-MEhoNdOKS7WPAE8ZWmLHvjo-R9qvorsGLSSoxlNgVtyY1Qcg11Jc_Hi6ydQceWctq-51cCIA1k/s1600/DSC_0193.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq9R5rLz9UmyJSkgxOXrHxsv4H5XeGR0TPV19n2KaO3rBYi3d9j8uLNtcNSJY_BheB-MEhoNdOKS7WPAE8ZWmLHvjo-R9qvorsGLSSoxlNgVtyY1Qcg11Jc_Hi6ydQceWctq-51cCIA1k/s320/DSC_0193.JPG" width="320" /></a></div>
<ul></ul>
Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0Rio Grande do Sul, Brazílie-29.534505 -53.3906074-33.0703595 -58.4443184 -25.9986505 -48.3368964tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-20673106544419588542011-08-01T09:39:00.003+02:002011-08-01T09:39:50.845+02:00Dokumenty o BrazíliiTak nějak jsem se v Brazílii snažil zkouknout pár dokumentů, abych si udělal lepší představu o tom, čím vším Brazílie může být. V tomhle příspěvku bych je rád představil. Třeba vás některý zaujme.<br />
<h4>
Dokumenty </h4>
<b><a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/O_povo_brasileiro">O povo brasileiro</a></b> byl pro mě asi dokumentem nejlepším. Staví na díle Darcy Ribeira, což je brazilský antropolog, který napsal knihu stejného jména a zabývá se jednoduše Brazilci - odkud tihle lidi přišli a proč jsou takoví jací jsou. Celý dokument se skládá z 10 částí, každá v 25 minutách popisuje nějakou skupinu obyvatel nebo se zabývá nějakým brazilským historickým motivem. První díl mluví o indiánech, další o Portugalcích, další o černoších, pak následují lidé z caatingy (vyprahlé stepi na severo-východě Brazílie), venkova Minas Gerais a o indiánech v Amazonii.<br />
Pro shlédnutí určitě doporučuji osmý díl (na <a href="http://www.youtube.com/watch?v=46ea4Mq3SKs&feature=related">youtube díl 22.</a>), který pojednává o jihu Brazílie a tak trochu o tom, kde se vzali gauchové. <br />
Pokud si chce někdo udělat představu o barvitosti místní společnosti a o tom, co si který národ s sebou přivezl a čím přispěl do místní kulturní změti, čas strávený sledováním tohohle dokumentu, rozhodně nebude ztracený. Popřípadě by si zájemce mohl jak vydatnější sousto přečíst přímo Ribeirovu knihu. Výhodou je i to, že dokument je nahraný <a href="http://www.youtube.com/watch?v=pwQyYRGUS4c">nakouskovaný na youtube</a>.<br />
<br />
Přestože článek má nadpis "o Brazílii", chtěl bych upozornit na dokument <b><a href="http://www.imdb.com/title/tt0206805/">Nós Que Aqui Estamos, Por Vós Esperamos</a></b>, který se netýká jen Brazílie, ale historie 20. století celého světa. Vytvořil ho brazilským režisér Marcelo Masagão a skládá se z dobových filmových a fotografických záznamů, podbarvených podmanivou hudbou a prokládaných citáty známých i neznámých osobností. Ono to právě o těch osobnostech - lidech - je. Film má podtitul "Malé události, velké osobnosti - velké události, malé osobnosti" a myslím, že film dobře vystihuje. V dokumentu se prolínají osudy různých lidí, kteří žili ve 20 století, třeba vynálezce žárovky a rolníka v Brazílii, který poznal elektrickou energii až v létech před 2. světovou válkou. Každý osud je však naznačen jen v několika málo obrázcích, po nichž film volně pokračuje další dějinnou událostí.<br />
Je to snímek podobný filmu <a href="http://www.csfd.cz/film/36434-baraka-odysea-zeme/">Baraka</a> a i když nemá její řemeslnou úroveň, rozhodně mu nechybí atmosféra. Lze ho zkouknout i na <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Lwl_CdjW3sw">youtube</a>.<br />
<br />
Dalším dokumentem, který není z Brazílie, ale v tomto případě se Brazílie trochu týká, je cyklus dokumentů <a href="http://channel.nationalgeographic.com/series/nazi-hunters">Nazi Hunters</a> (Caçadoresa de nazistas na América Latina) od National Geographics. Jedná se o šestidílný seriál, kde každý díl je věnován jedné z osobností nacismu, která utekla do Jižní Ameriky. Díly pak popisují životy nacistů po konci druhé světové války a snahy je dostihnout a dovést k soudu. Krom informací o osudu jednotlivých osob se ale také dozvíte trochu o tom, proč byly takové osoby v Jižní Americe přijímány a ukrývány. Cyklus najdete i na <a href="http://www.youtube.com/watch?v=iBi0XejzekU">youtube</a>.<br />
<h4>
Hudební dokumenty</h4>
Hudebních stylů je tu v Brazílii přehršel a tak jsem se podíval pro získání představy na pár dokumentů. <br />
<br />
Jako první bych chtěl připomenou zajímavý (a již zmiňovaný) dokument o Baile Funku - <b><a href="http://tygr1981.blogspot.com/2010/11/favela-on-blast-favela-bolada.html">Favela on blast</a></b>. Sice se v něm baile funk popisuje jako propracovaný hudební styl, což mi, asi proto že funk nemusím, příliš nesedí, ale pro "pochopení" o čem to je, je to dokument velmi, velmi zajímavý.<br />
<br />
Druhý dokument, který se mi velmi líbil co do obsahu (filmově to podle mě trochu pokulhává), je dokument <a href="http://www.csfd.cz/film/5060-rytmy-brazilie/"><b>Moro no Brasil</b> </a>(z roku 2002). Natočil ho finský dokumentarista <a href="http://www.csfd.cz/tvurce/3687-mika-kaurismaki/">Mika Kaurismäki</a> a je přehledem stylů brazilského tance a hudby, především ze severu Brazílie (region <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Pernambuco">Pernambuco</a>). <br />
Nahlédnete do muziky indiánů, dozvíte se něco o <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Forr%C3%B3">forró</a> (rytmická muzika a tanec, zmixovaný ze všeho možného, na severu podle všeho dost populární - <a href="http://www.youtube.com/watch?v=iPOoPKUQ48c">youtube příklad</a>). Poslechnete si <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Frevo">frevo</a> (mix muziky pochodu, klasického tance a capoeiry - <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Ydr848aAqz4&feature=related">příklad tance</a> <a href="http://www.youtube.com/watch?v=i-Xz5EIF8bA&feature=related">na youtube</a>.<br />
Frevo mi přišlo velmi zajímavé. Je energické, tanečně velmi expresivní a neobejdete se u něj bez deštníku :).<br />
Dozvíte se, že existuje styl <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Samba_de_coco">samba de coco</a> (rytmus pochází z indiánské hudby a je mixovaný s černoškou hudbou, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=iNl4wB94WhM&feature=related">příklad youtube</a>) a improvizační styl <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Embolada">embolada</a> (severo-brazilský rap :), <a href="http://www.youtube.com/watch?v=A4u-n8Gh1S0&feature=list_related&playnext=1&list=MLGxdCwVVULXcHFZLSORKvoXWKs-y2PKl0">ukázka na youtube</a>).<br />
Autor se pak vypravuje i do Salvadoru, kde si poslechne rytmy candomblé (candomblé je náboženství přinesené černochy z Afriky, tanec je náboženským rituálem oslavující některé z božstev - orixás, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=9dlSVHZtQ_A&playnext=1&list=PL881AE96AEFCB189D">youtube dokument v pt</a>) a pak samozřejmě nemůže vynechat Rio de Janeiro a jeho sambu (<a href="http://www.youtube.com/watch?v=7q5wh5F49FQ">naučte se tančit podle youtube</a>) a funk (viz výše).<br />
<br />
Druhým dokumentem od stejného autora je <b><a href="http://www.csfd.cz/film/205730-rytmy-brazilie/">Brasileirinho</a></b>, což je dokument o brazilském hudebním stylu <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Choro">choró</a>. Choró vzniklo ještě před sambou a bossa novou v Rio de Janeiro, jako směs evropské hudby salónních tanců a černošských rytmů.<br />
Nejsem schopen posoudit filmové kvality, ale protože se mi choró jako muzika líbí, tak se mi líbil i dokument. Můžete si v něm poslechnou rozhovory s jeho představiteli a poslechnout si něco z tohohle typu muziky.<br />
<br />
Další dokumentem je <a href="http://www.imdb.com/title/tt1275952/"><b>Mistério do Samba</b></a>, který jak název napovídá je o sambě. V tomto případě se věnuje skladatelům a hráčům samby z Rio de Janeira, kteří pocházejí z jedné z nejstarších škol samby z <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/GRES_Portela">Portely</a>. Dokument se snaží představit starou gardu této školy a vrací se do 60. let minulého století. Poslechnete si hodně různých samba písní, ovšem dokument jako film mi přišel místy zmatený a to především ze začátku, kdy jsem jakožto úplný neznalec jmen či jakýchko-li pojmů nevěděl o čem se mluví. Ale nakonec výsledek hodnotím palcem nahoru, protože jsem získal trochu představu o tom, co to vlastně samba je.<br />
<br />
Dokumentů o capoeiře je řada, takže dokument <b style="color: white;"><a href="http://www.imdb.com/title/tt1587222/">Mestre Bimba, a Capoeira Iluminada</a></b><span style="color: white;"> </span>je jednou možností. Jak název napovídá dokument se věnuje mistrovi Bimba, který začal vyučovat styl capoeiry regional. Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0Brazílie-14.235004 -51.92528-44.3711525 -92.3549675 15.901144500000001 -11.4955925tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-15370271799521034132011-08-01T09:21:00.000+02:002011-09-15T09:09:58.957+02:00Brazilské filmyO brazilské kinematografii, nebo méně vznešeně o nějakém brazilském filmu, jsem chtěl napsat už dříve, ale nějak jsem se k tomu nedostal. Nakonec to tedy nebude žádné obšírné povídání, ale jen takový seznam tipů na filmy, které jsem viděl.<br />
<br />
<h4>
Oblíbené téma favel</h4>
<a href="http://www.csfd.cz/film/88625-mesto-bohu/">Cidade de Deus</a> - známý film pojednávající o favelách v Riu. Mě osobně se líbil a přišlo mi, že celkem dobře zobrazuje, jak favely vznikaly a jak fungují.<br />
<a href="http://www.csfd.cz/film/234959-elitni-jednotka/">Tropa de Elite I.</a> a <a href="http://www.csfd.cz/film/276150-tropa-de-elite-2/">Tropa de Elite II.</a>- policejní pohádka o tom, jak to chodí u speciálních brazilských jednotek BOPE operujicích ve favelách. První díl ukazuje, jaké jsou to ty speciální jednotky borci. Krom toho se film snaží také poukázat na zkorumpovanost policie a na obtížné podmínky života ve favele. I když ze všeho nejvíc je to prostě akčárna. Druhý díl se pak více věnuje korupci prorůstající do politiky na úrovni města. O obou filmech si můžete přečíst trochu víc <a href="http://fricco-brasil.blogspot.com/2011/01/5-1-2010.html">u Verči</a>.<br />
<a href="http://www.csfd.cz/film/236020-cidade-dos-homens/">Cidade dos Homens</a> - důvod, proč jsem se na něj díval, byl ten, že jméno asociuje Cidade de Deus. Jako neoficiální druhý díl už nemá ten náboj. Na druhou stranu zobrazuje život ve favele v této době. Hlavními hrdiny je dvojice kluků, kterým právě bylo 18 a hlavní dějovou linkou je pak zjišťování pravdy o jejich minulosti (co byl čí otec), což se propojuje s právě probíhající válkou dvou gangů, která ve favele probíhá.<br />
<br />
<h4>
Něco z brazilského severu</h4>
<a href="http://www.imdb.com/title/tt0271383/">O Auto da Compadecida</a> - komedie z roku 2000, kterou jsme tak trochu přirovnali k Limonádovému Joeovi, který je líznutý Monty Pythonama. Hodně lidí mi tu říkalo, že to je jejich oblíbený brazilský film. Osobně mně chvíli trvalo, než jsem přijal a pochopil styl filmu, ale následně jsem se u něj dobře bavil.<br />
<br />
<h4>
Něco z brazilského jihu</h4>
Na film, jako takový, s gauchovskou tématikou jsem tu nenarazil, ale byly by tu alespoň 2 seriály. <br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt0227960/">O tempo e o vento</a> - televizní miniseriál z roku 1985 a současně adaptace knihy <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/%C3%89rico_Ver%C3%ADssimo">Erico Verissima</a> o tom, jak plynul čas v generacích jedné rodiny. Děj jde od roku 1750, kdy byly zničeny jezuitské kolonie až po rok 1889, kdy byla vyhlášena republika. Seriál má sice již své stáří, což je vidět na tom, v jakém rytmu je točen a žádných velkých akčních ani dynamických scén se nedočkáte, ale má svou poetiku a příběh si na nic nehraje.<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt0348904/">A casa das sete muhleres</a> - televizní seriál z celkem nedávné doby (2003) o povstání Farroupilha. To je téma, které je tady v Rio Grande do Sul stále dosti živé a je to jedna z věcí na kterou jsou zdejší obyvatelé velmi hrdí - tedy na to, že se chtěli odtrhnout od Brazílie a založit si samostatnou republiku.<br />
Pro mě byl ale seriál zklamáním, protože se jedná v podstatě o telenovelu. Soud ale nechám na někom jiném, protože jsem viděl jen půlku prvního dílu. Nicméně hodně lidí tady říkalo, že to je nejlepší seriál natočený na jihu.<br />
<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt0114212/">Quatrilho</a> - od téma gauchú k imigrantům z Itálie. Celkem pěkný film natočený v historických kulisách poloviny 19. století a vypráví příběh 2 manželských párů, které si koupí pozemek, aby tam společně hospodařili a pak se to nějak zamotá. Děj není strhující, ale film pěkně vykresluje to, jak se na jihu Brazílie přistěhovalcům žilo a co všechno život obnášel.<br />
<h4>
Ze zvědavosti o spiritismu</h4>
Protože se <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Spiritismus">spiritismem</a> jako "náboženským" směrem, jsem se tu setkal poprvé a zdá se, že je tu celkem populární, chtěl jsem ho aspoň trochu poznat. Proto tyhle dva filmy.<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt1234559/">Cicho Xavier</a> - hraný životopisný dokument o člověku, který spiritualismus v Brazílii zpopularizoval. Začíná tím, jaké měl jako chlapec problémy v rodině a s církví, když viděl duchy (nebo tedy byl ve spojení se spirituálním světem) a končí to jeho vystoupení v televizi, když už je uznávanou duchovní autoritou.<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt1467388/">Nosso Lar</a> - film z minulého roku, který byl natočen podle knihy Chico Xaviera, která popisuje život jeho duchovního učitele - duše, se kterou byl Chico Xavier ve spojení. Film měl celkem slušný rozpočet, takže se dočkáte pár vizuálních efektů a člověk se tak zběžně dozví, v čem tkví filozofie spiritualismu.<br />
<br />
<h4>
No a dál? </h4>
<a href="http://www.csfd.cz/film/37492-hlavni-nadrazi/">Central do Brasil</a> - film z roku 1998 s velmi dobrými kritikami a nominací na Oscara, mě ale až tak nezaujal. Je sice dobře udělán a člověka baví ho sledovat, ale po jeho konci pro mě nějak nezůstalo nic, nad čím bych mohl přemýšlet. Nicméně je to pěkný film, který stojí za zkouknutí. Příběh se točí kolem malého chlapce, který ztratí matku a trochu nedobrovolně se ho ujme učitelka Dora, která dělá na nádraží v São Paulu přepisovatelku dopisů pro lidi, kteří neumí psát.<br />
<a href="http://www.csfd.cz/film/98945-sbohem-brazilie/">Bye, Bye, Brazil</a> - pokud nepočítám dokumenty, tak film, který z těch, které jsem viděl, zaujal snad nejvíc. Je už tedy pěkně starý - z roku 1979 - a popisuje putování potulného cirkusu po vesničkách na severu Brazílie v 60. letech. Živnost členů cirkusu začíná znesnadňovat televize, která proniká i do těch nejzapadlejších koutů a lidé již nejeví o pouťová představení zájem. Proto se společnost vydává přes město Altamira po transamazonské dálnici do centra Amazonského pralesa.<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt0091816/">Quilombo</a> - vyhledáno a zhlédnuto spíše kvůli zájmu o rozšíření znalostí než při honbě za filmovým zážitkem. Quilombo byla osada černochů, bývalých otroků, kteří utekli z plantáží a založili si vlastní stát uprostřed džungle, kde si vládli sami po "komunistickém" způsobu. Film není až tak geniální, ale je celkem zábavný.<br />
<a href="http://www.imdb.com/title/tt1587828/">Bruna Surfistinha</a> - na tenhle film jsem se podíval, protože se o něm tady docela dost mluvilo. Je to příběh holky, která utekla z domu, stala se prostitutkou a začala psát o sobě blog (například známkovala svoje klienty, podle toho co předvedli). O této části svého života pak také napsala knihu, která byla předlohou filmu. Děj filmu byl tak nějak nemasný neslaný.<br />
<br />
Protože brazilské filmy není jednoduché sehnat ani v Brazílii, tak pokud by se někdo chtěl ponořit do jejich sledování, tak se mu bude hodit odkaz na web <a href="http://rsfilmesbrasileiros.blogspot.com/">http://rsfilmesbrasileiros.blogspot.com</a>. Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com3Brazílie-14.235004 -51.925279999999987-33.915355000000005 -71.865888499999983 5.4453470000000017 -31.984671499999987tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-66072187065578084442011-05-25T06:00:00.000+02:002011-05-25T06:00:51.367+02:00Brazilská hudba podruhéV <a href="http://www.google.com/url?sa=t&source=web&cd=2&ved=0CC0QFjAB&url=http%3A%2F%2Fchalda-brazilie.blogspot.com%2F2011%2F01%2Fmuzika.html&rct=j&q=muzika%20brazilie&ei=LJ60Tb_7Gonw0gGJ8OSKCQ&usg=AFQjCNHntUFBUkxcMdIPYKMxcpTGOMEuCg&cad=rja">jednom z minulých postů</a> jsem zkusil nakousnout téma stylů brazilské hudby. Tady v tomto článečku, bych se k tomu chtěl vrátit a nakousnout ještě nějaké další anebo se vrátit k již zmíněný. Přeci jenom převážnou dobu jsem tady na jihu, tak to nejde než nezačít odtud.<br />
<br />
<h4>Bem Gaucho</h4>Na jihu žijí gauchové a toho si tady všimnete skoro na každém kroku. Což platí i o Novo Hamburgo, kde má většina obyvatel nějaké německé předky, kteří přijeli někdy v polovině 19 století a pracovali spíše na poli či případně zpracovávali produkty z již zabité krávy. Například kůži skotu na boty, což se tu v regionu udrželo jako průmysl dodnes.<br />
Každopádně co jsem chtěl říct na začátku je, že i tady potkáte často někoho s gauchovským klouboukem, od nejmladších až po nejstarší tu každý pije chimarrão a čas od času vidíte, jak má někdo vysoké kožené boty a za opaskem gauchovskou dýku a zrovna kupuje toaletní papír v supermarketu. Proto není divu, že je tu oblíbená také tradiční muzika, kde interpreti hrají především na kytaru a akordeon a zpívají při tom balady o tom, jak je fajn jet pampou na koni nebo sedět u ohně pít chimarrão a jíst churrasco.<br />
<br />
Tady uvedu ještě pár "známých" interpretů. O nejlepším hráči na harmoniku <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Renato_Borghetti">Renato Borghetti</a> jsem se už <a href="http://www.youtube.com/watch?v=9CV_nklJ5g0&feature=list_related&playnext=1&list=MLGxdCwVVULXcf5fNBB2HiWpTZy-_U3VMH">zmiňoval</a>.<br />
Dalším je <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Jaime_Caetano_Braun">Jaime Caetano Braun</a>. Nebo spíše byl. Byl to básník a <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Payador">pajador</a> Rio Grande do Sul. Pajador je něco jako vypravěč, který zpívá svou improvizovanou poezii. Můžete si poslechnout na youtube jednu (nebo více) <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Gyidw6_rg_8">z jeho básní</a>.<br />
<br />
Druhým byl zpěvák a skladatel <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Teixeirinha">Teixeirinha</a>. Ten hrál se zpěvačkou <a href="http://pt.wikipedia.org/wiki/Mary_Terezinha">Mary Terezinhou</a>. Datuje se od něj termín musica gaúcha popular (alespoň podle wikipedie) a stal se ikonou tohoto stylu. Hitem se stala třeba jeho píseň <a href="http://www.youtube.com/watch?v=ZzQ-RnjOv4M">Coração de Luto</a> nebo můžete <a href="http://www.youtube.com/watch?v=nPkkXqgX4lw">zkusit jinou</a>, s velmi dynamickým klipem :)<br />
<br />
<br />
Od té typické muziky, která je sice zajímavá, ale až tak mě neoslovuje, přeskočím k pro mě muzice zajímavější.<br />
K bytí gauchem také patří melancholie pampy, kterou pro mě zastupuje ( z toho, co jsem tu mohl poznat) zpěvák <a href="http://www.vitorramil.com.br/fotos/divulgacao.htm">Vitor Ramir</a> z Pelotas. Dá říct, že je to písničkář Rio Grande do Sul. Ve svých textech má témata, jako je <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Y4i_XJQWghU">chimarrão</a> nebo <a href="http://www.youtube.com/watch?v=ed12fUHkutU">stesk po Porto Alegre</a> (kam se dle textu písně nemá už nikdy vrátit). Je kámoš s <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.com/2010/07/vikend-v-porto-alegre.html">Jorgem Drexlerem</a> a občas s ním i vystupuje. Občas jezdí také do Evropy a již vystupoval i v Praze.<br />
<br />
<h4>Různorodý mix</h4>Choró - o tomto stylu jsem se tu už zmiňoval, ale nedá mi to ještě ho tu nepřipomenout. Choro je tedy styl, který vzniknul v 19. století v Rio de Janeiro ještě před sambou a bossa novou. Lidově je nazýván chorinho, což znamená něco jako malý pláč (omluvte nepřílišnou kreativitu překladatele). Je hráno většinou na kytaru (malou a normální), dechový nástroj (flétna, klarinet) a tamburínu. Může být jen instrumentální, ale může být také doprovázeno zpěvem, kdy náměty textu jsou myslím zřejmé z názvu stylu. Můžete zkusit ukázku instrumentální skladby <a href="http://www.youtube.com/watch?v=mz1_lYRkkCk">Vê se gostas</a> (Uvidíš, jestli budeš mít ráda...) na youtube. Anebo <a href="http://www.youtube.com/watch?v=2LoSXHijzMA">skladbu</a> od Jacoba do Bandolima, což byl jeden z nejznámějších představitelů choró.<br />
<br />
Druhým příspěvkem do mixu je skupina Uakti. Ta se skládá ze 4 členů a jednoho inženýra, který jí navrhuje nástroje, převážně bubnovací. K jejich výrobě využívá různé plastové trubky, kola, tekoucí vodu a podobně. Ovšem všechny tyto nástroje jsou vymýšleny se znalostí hudební teorie, takže každý z nich má přesný rozsah tónů, které je možná na něj zahrát. Čtveřice pak nejenže skládá svoje skladby, ale také přebírá některé skladby od <a href="http://www.youtube.com/watch?v=oMLsC8LqYgA">starých skladatelů</a> a předělává si aranžmá. Krom perkusí z různých trubek pak občas používají příčnou flétnu a klávesy. Jestli máte rádi hudbu stylu world music (asi lepší přirovnání mě nenapadne), tak by se vám <a href="http://www.youtube.com/watch?v=0pFiD4K6RRk&feature=related">tahle skupina</a> <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Xixlm8kH8Vo&feature=related">mohla líbit</a>.<br />
<br />
Jako poslední jsem si nechal tip na skladatele, hudebníka a také spisovatele <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Chico_Buarque">Chico Buarque</a>, který hraje především sambu a bossa novu. Během vojenské diktatury kritizoval vládu a byl proto vyhoštěn ze země. Po převratu se vrátil do Brazílie, kde se hodně angažoval v začátcích demokratického uspořádání. Píseň <a href="http://www.youtube.com/watch?v=wV4vAtPn5-Q&feature=related">Cálice</a>, z období protirežijních písní a pak něco z pozdějšího obodbí - píseň <a href="http://www.youtube.com/watch?v=eEXwfAzRR1I&feature=related">Paratodos</a>.Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com0Brazílie-12.983147476233798 -43.330078500000013-32.6634984762338 -63.270687000000009 6.6972035237662038 -23.389470000000014tag:blogger.com,1999:blog-3331148209377721846.post-60545035159740435842011-05-23T02:43:00.003+02:002011-05-23T02:58:05.483+02:00Češky v brazilské reality show 2Tak <a href="http://chalda-brazilie.blogspot.com/2011/04/cesky-v-brazilske-reality-show.html">to</a> nakonec byla <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Vir%C3%A1ln%C3%AD_kampa%C5%88">virální kampaň</a> a ještě k tomu docela vtipná.<br />
Celá "reality show" probíhala na <a href="http://www.redetv.com.br/paniconatv/">Panico TV</a>, což je nedělní večerní blok humorných spotů, a vlastní reality show se skládala z desetiminutových vstupů, kdy byly představovány různé části Brazílie a reakce <a href="http://welovebrazil.posterous.com/">Michely a Dominiky</a> na ně. Nakonec se ale ukázalo, že ani jedna z nich není Češka (teda pravděpodobně) - jedna by měla být Slovenka a druhá Britka a že televize Panico o tom neměla tušení a že je vzala natáčet svou reality show v domnění, že z toho prostě vznikne pár vtipných momentů. Ovšem tyhle dvě byly najaté společností <a href="http://www.cbbp.com.br/noticia.php?i=32">CBBP</a>, aby rozjely virální kampaň (což ze začátku dělali přes svůj blog a twitter) a aby se následně lépe chytly reklamy na nové pivo <a href="http://www.proibida.com.br/home.php">Proibida</a>. Mimochodem ono pivo má slogan <a href="http://www.pivnidenik.cz/clanek/503-Dej-Buh-stesti-neni-jen-pivovarsky-pozdrav/index.htm">Dej bůh štěstí</a>, aby tak odkázalo na svoji spojitost s Českou Republikou, tedy kolébkou piva plzeňského tipu.<br />
No a díky reality show se tu staly obě "Češky" docela populární, takže reklama na nové pivo bude mít jistě docela dobrý dopad. A aby to bylo ještě trochu absurdnější, tak televize Panico TV má výhradní smlouvu s výrobcem piva Skol, k tomu, že se v jejích <a href="http://cafecomnoticias.blogspot.com/2011/05/panico-na-tv-cai-em-suposta-pegadinha-e.html">pořadech se bude propagovat</a> pouze pivo Skol. A asi nejen televize se cítí podvedena. <br />
<br />
A ještě trochu bláznivější závěr - podívejte se, jaký sport je podle všeho dneska v Čechách populární, nicméně hráčky nemají příliš dobrou českou výslovnost :)<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/gZmVF5eQCzo?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div><br />
Každopádně jestli si společnost CBBP najala nějakého českého sládka, tak jen dobře :)<br />
<br />
No a pak si můžete přečíst v souvislosti s tím <a href="http://blisty.cz/art/52111.html">článek Fabiana Golga</a> (česky), co to znamená "banho tcheco" (zajímavá souvislost s panem prezidentem Kubitschekem).Ondra Chaloupkahttp://www.blogger.com/profile/10410189855575430931noreply@blogger.com2Brazílie-14.235004 -51.925279999999987-33.915355000000005 -71.865888499999983 5.4453470000000017 -31.984671499999987