Internetové střípky VI.

Tak a je tu další volná směs odkazů a myšlenek, týkající se Brazílie.

Kol okolo

Tak prý Portugalsko by se mohlo stát brazilskou kolonií a Brazílie by mu tak pomohla z ekonomické krize. S tímhle nápadem přišly Financial Times, v rámci zpráv točících se kolem zasedání BRIC, a přijde mi to celkem úsměvné. Především onen zvrat, kdy by se Evropa začala dostávat na pozici za bývalé kolonie. 400 let Brazílii vyžírala a teď by vyžírala zase.
Jo a také jsem zjistil, že Dilma, současná prezidentka Brazílie, má bulharské předky. Takže tak jako jsme hrdí, že Kubitschek měl kořeny české (ne že by to moc Brazilců vědělo), tak teď můžou být Bulhaři na dalšího prezidenta.

Na skok do Amazonie.
Narazil jsem na zajímavý seznam dokumentů, který odkazuje na filmy zabývající se problematikou Amazonie a hlavně ničení deštného pralesa. Chtěl jsem se podívat na nějaký z dokumentů Adriana Cowella, ale bohužel jsem nenašel žádný z jeho dokumentů dostupný někde na youtube nebo google video.
O Amazonii jsem ale přelouskl dobrý článek v češtině od Stanislava Komárka - Amazonie jako fenomén a osud. Uvádí v něm své postřehy, názory a drobné zážitky z návštěv. Dovolím si odcitovat kousek o společnosti v Amazonii (je to z návštěvy Peru, ale moc rozdílné to myslím nebude):
V jistém slova smyslu představuje Amazonie jakousi laboratoř budoucí konzumní společnosti a líhniště budoucího úspěchu, neboť některé její rysy vykazuje v neobyčejně vyhraněné podobě: konzumní lačnost a chtivost peněz a různých cetek, které se záhy odhodí.
Zároveň se chce věřit, že kníže Potěmkin byl původem Peruánec. Všude bují hesla, která „se nosí“, dnes zejména environmentalistická. Vrcholem všeho byly nádoby na tříděný odpad v indiánských vesnicích.
Stanislava Komárka jsem neznal, ale je to zajímavý člověk. Před nedávnem s ním byl rozhovor v Casablance na radiu Wave, kde povídá a filozofuje o tom, proč cestuje a proč cestovat.

A pak ještě jeden odkaz na TED video o Curitibě (titulky bohužel jen v angličtině) s podtitulem "city is not a problem, city is solution". Mluví v něm architekt a bývalý starosta Jaime Lerner, který pracoval na urbanistickém plánu Curitiby už od 80 let a jsou tam pěkné myšlenky (především o dopravním systému), které by se daly aplikovat na jakékoli město. Možná i díky tomu je Curitiba považována za nejbezpečnější město Brazílie (alespoň to tak pár lidí tady tak zmiňovalo) a má několik dalších "nej" ve smyslu ekologie, dopravního systému aj. (viz článek na wikipedii).

Lidé

Když přijedete do Brazílie, tak možná uslyšíte nějakého Brazilce žoviálně vykřikovat "oi, oi, oi", což by se dalo přeložit nejspíše jako "ahoj, ahoj, ahoj". Tahle "fráze" pochází od Silvia Santa, což je jeden z nejbohatších lidí v Brazílii. Vlastní například televizní síť SBT. Byl také "majitelem" banky Pan Americano, která se na podzim ocitla ve finančních problémech a mluvilo se o krachu. On aby jí z toho vytáhl, dal záruku veškerého svého jmění. Banka se z problémů nějak vyhrabala a on jí nakonec na začátku roku prodal. V roce 1989 kandidoval na prezidenta, ale neúspěšně.
Jméno Silvia Santa je ale asi nejvíce spojeno s jeho televizní show Programa Silvio Santos, kde uslyšíte zmiňovaný výrok a je také populární například tím, že v ní lidem "rozdává" peníze a natáčí vtipné momenty skrytou kamerou. Jeho styl vystupování je docela osobitý a žoviální (je třeba známý tím, že nosí připevněný velký mikrofon na kravatě pod bradou).


Vrátím se také k volbám, i když byly už na podzim. Jde o jednoho bizarního kandidáta. Ne že by tu nebylo poněkud bizarních kandidátů víc, ale tenhle je, řekl bych, dost dobrý. Jmenuje se Tiririca, je (či byl) televizní bavič a kandidoval ve státě Sao Paulo. Byl hlavní tváří své strany a také se mu podařilo do parlamentu dostat. Tak jako jiné "absurdnosti" se i tato dostala i na novinky.cz.
Bizarní na tomhle kandidátovy jsou dvě věci. Za prvé jeho kampaň. Můžete se podívat na jeho volební spot. Jeho vyznění je asi takové -  "Co dělá takový člověk v parlamentu? Ve skutečnosti vůbec netuším. Volte Tiriricu." Druhou věcí je to, že je částečný negramot, ale žaloba, která na něj byla podána ve smyslu, že aby mohl být v parlamentu, tak potřebuje umět číst a psát, byla neúspěšná a soud mu dal za pravdu, že se jedná jen o částečnou negramotnost a v parlamentu může zasedat. Co celou věc ještě podtrhuje je fakt, že to byl on, který ze všech kandidátů v Brazílii obdržel v absolutních hodnotách nejvíce hlasů.
Ono se také povídalo, že díky němu se do parlamentu dostali další členové partaje, kteří tam už zasedali v minulém volebním období a kteří rozkradli co mohli.

Užitečný odkaz na závěr

Užitečné informace cestovatele o Brazílii, Rio Grande do Sul, Porto Alegre, Novo Hamburgo, elektrických zásuvkách, ambasádách a jiných. Příručka byla připravena pro návštěvníky Fenacu, což je výstaviště v NH.