čtvrtek 28. října 2010

Život bez ledničky

Už je to pěkná řádka dní, kdy jsem sem nic nenapsal. Mělo to několik důvodů, kdy mezi hlavní patří, že jsem byl měsíc bez připojení k internetu a tak bez spojení se světem. V krátkosti tu teď zkusím shrnout, co je tu nového.

Když začnu obecnějšími tématy, tak do práce stále chodím, už se mi podařilo se mírně pohádat se šéfem a na druhou stranu jsem dostal pochvalu od kolegů za svůj kód.
3 měsíce v práci už uběhli a tak to začíná být trochu rutina. Zvlášť když se často spíše bastlí, než píše slušivý a znovupoužitelný kód. Osobně pak mám ještě problémy s bezpečností aplikací (je to děs), nevaliditou html (nikoho to nezajímá), nepoužíváním frameworku pro práci (používá se polo-framework napsaný někým před 3-mi lety a není čas ho zlepšovat) a plánováním práce (které v podstatě není). Na druhou stranu kolegové jsou fajn a všemožně mě pomáhají a celkově kolektiv je supr. Trochu problémem je, že moje Portugalština teď ustanula na mrtvém bodě a tak to s komunikací je často složité.

Stěhování

Protože jsem začal očekávat přílet Veroniky, bylo na čase poohlédnout se po nějakém společném bydlení. Na studentské ubytovně by sice bylo možné bydlet, ale bylo by to v porovnání s podnájmem bytu o dost dražší - ubytovna pro 2 by stála 700 reálů na měsíc a garsonka stojí se vším všudy kolem 500 reálů.
Ovšem sehnat garsonku nebylo vůbec lehké. Hlavním problémem bylo, že tu chceme zůstat (asi) jen na 6 měsíců a většina lidí chce pronajmout byt nejméně na rok. Nakonec se ale ozvala paní z realitní kanceláře, že by pro mě něco měla a po trochu obtížnějším vyjednávání, kdy jsem zapojil crazy kolegu Saula a oba šéfy, jsem nakonec dostal klíče od nového bydliště.

Inzerátů nabízejících podnájmy je tady celkem dost. Většinou na stránkách realitních kanceláří např. http://www.sinuelo.net popřípadě existuje na univerzitě Feevale studentská nástěnka: http://aplicweb.feevale.br/classificados.
Realitní kanceláře tu ale fungují trochu jinak než u nás. Pronajímateli totiž poskytují službu na klíč. Pronajímatel zajde do realitky, řekne že má nemovitost k pronájmu a už se o nic dalšího nestará a nechá všechno na realitce, popřípadě na více realitkách. Když je pak nemovitost pronajata, tak realitka posílá peníze pronajímateli a strhává si z dané částky každý měsíc nějaké procento. Ovšem řešení veškerých problémů s nájemcem má stále na starosti realitní kancelář. Ta zajišťuje také smlouvu, nahlášení a opravu chyb atp.

Zajímavé také je, že když jsme si byli prohlédnout byt, kam jsme se nakonec nastěhovali, tak to nebylo tak, že by s náma šla paní z realitky, ale dostali jsme klíče a 2 hodiny času na to je vrátit. Tohle souvisí asi také s tím, že téměř veštkeré podnájmy přes realitky jsou bez jakéhoko-li vybavení. Takže když jsme vešli prohlédnout si byt, tak nás čekaly jen holé stěny a nápis "aluguel (k pronájmu)" za oknem.
Vybavený, či částečně vybavený, podnájem se dá sehnat, když člověk hledá společný podnájem někde v bytě, kde už bydlí více lidí. To je ubytování typu "republica" [hepúblika]. Ještě zmíním, že garsonky jsou tu označovány buď jako kitchenette nebo jako JK, což prý pochází od pana prezidenta Juscelina Kubitscheka, který tu začal se sociálním bydlením.

Drobným problémem při pronájmu bytu přes realitní kancelář je fakt, že člověk musí mít ručitele s nemovitostí (nebo častěji dva). To jsem neměl (i když šéfové v práci vypadali celkem ochotně, ovšem neměli v daný čas potřebné dokumenty) a tak jsem to musel vyřešit složením zálohy v ceně 8 nájmů, kterou bych měl po roce dostat zpět. Celá peripetie s vyřízením všech věcí kolem nájmu trvala 3 týdny.

Vybavčo a první dny na novém privátě

Protože privát obsahoval jen holé stěny - legrační bylo, že v koupelně dokonce chyběla sprcha, což znamenalo, že ze stěny čouhala jen trubka - bylo třeba popřemýšlet nad tím, jak ho co nejlevněji vybavit. Celkově mám tedy dojem, že v Čechách se dají použité věci sehnat jednodušeji a levněji než tady. Ovšem po troše snahy jsem našel bazar s nábytkem, kde jsem pořídil stůl a některé další vybavení jsem dostal zapůjčené od laskavých kolegů. Z toho je asi nejpodstatnější postel od bývalého kolegy Rafaela.
Se stěhováním a s instalací záležitostí jako je sprcha a plynová bomba ke sporáku (sporák byl jediná vyjímka, která tu už byla) mi pak pomáhali kolegové Rafael, Filipe a Saulo. Plán byl vymyšlen ve stylu - vypijeme pivo, našroubujeme žárovku, vypijeme další pivo, půjdem se podívat, jak tam patří ta sprcha... - ovšem celkový dojem byl trochu pokažen tím, že nefungovala elektrika. Tady je tak nějak normální, že elektrika se platí předem a tak je potřeba zaplatit a oni to po pár dnech nahodí. Musel jsem se tak první týden sprchovat ve studené vodě při světle svíček. Pěkná romantika.
Zase jsem díky tomu vyhrál pozvání od Rafaela na víkend k němu domů, kde jsem se mohl osprchovat v teplé vodě a dostal jsem k obědu Strogonoff. K tomu bych jen poznamenal, že je zajímavé, že k tomu často servírují krom rýže ještě na drobno nakrájené "nudličky" brambor. Jsou to takové nudličkové chipsy.

Stěhování a instalace zařízení se poprvé plně nepovedla a tak jsme naplánovali oslavu zavedení světla ve čtvrtek, ještě předtím než měla dorazit Verča. Elektriku do té doby sice zprovoznili, ale byl tu nějaký problém v rozvodech, takže nesvítila světla a tak jsme museli slavit při svíčkách. Díky oslavě a trochu toho hluku, jsem si hned v prvním týdnu podnájmu vysloužil pokárání od paní domácí (Ta je paní domácí profesionálkou, tedy má to jako práci a bývá každý všední den od 8 do 18 tady v domě a stará se něj. To je tady v činžácích celkem normální.), nevraživé pohledy sousedů a papír s domovním řádem pode dveřmi.

Hurá, Verča je tu!

Po delším rozhodování, kdy sem přijede (zvláště kvůli shánění práce), Verča přijela a tak tu teď válčíme radostněji ve dvou. Hlavní změnou, která mě teď napadá, je existence květin v pokoji :-)
Jak to je tady všechno doopravdy si teď můžete přečíst na jejím blogu, který začala psát:
http://fricco-brasil.blogspot.com

Když odkážu přímo na články, tak to je cesta a první postřehy z Novo hamburgo a Porto Alegre, společně s fotkami:
http://fricco-brasil.blogspot.com/2010/10/13-10-2010.html
http://fricco-brasil.blogspot.com/2010/10/14-10-2010.html
http://chalda.yc.cz/foto/brazil/portoAlegreVerca/
http://chalda.yc.cz/foto/brazil/portoAlegreVercaKyticky/

A pak něco po týdnu pobytu tady:
http://fricco-brasil.blogspot.com/2010/10/20-10-2010.html

5 komentářů:

  1. A validita HTML je opravdu hloupost, proc mit validni HTML? V podstate udelat validni HTML znamena vyladit to pro dalsi uplne jiny prohlzec, ktery navic neexistuje, tak proc to mit validni?

    OdpovědětVymazat
  2. Podle mě validita HTML hloupost není a asi záleží na úhlu pohledu.
    Taky si myslím, že validní HTML je lépe čitelný pro ostatní.
    A třeba když prsknu tag div do tagu span, tak je to podle mě chyba, i když si nejsem jistý, zda je to ve specifikaci jako chyba validity HTML dokumentu.

    OdpovědětVymazat
  3. Jojo, neříkám, že se to má psát ošklivě, nepřehledně a nejasně, ale pořád si myslím, že vylaďovat to aby to bylo validní je dost práce navíc, která není vůbec k ničemu dobrá.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  5. Haha, když to tak čtu, tak si říkám, že zlatá realitní kancelář v Karviné, přes kterou mám pronajatý byt já. :) Tohle je doceal slušné peklo. :) Ale tak asi kdybych jel do Brazílie, tak bych něco podobného čekal. Ne že bych si snad myslel, že jsou to nějací křováci, ale přeci jenom to funguje trochu jinak. ;-)

    OdpovědětVymazat