středa 3. srpna 2011

Jezuitské misie

Tenhle příspěvek by měl být o historii a zároveň trochu o dojmech z navštíveného místa.

V rozmezí 16. až 18. století působilo na území Jižní Ameriky několik křesťanských řádů, které se snažili místní obyvatele obracet na víru. Mezi nejvýraznější a nejaktivnější patřil řád Tovaryšstva Ježíšova.
Misionáři byli ze začátku podporováni portugalským i španělským králem, pro které kontakt řádu s místním obyvatelstvem znamenal obroušení hran a určité smazání kulturních rozdílů a následně jednodušší komunikaci.
Misionáři často mírnili kolonizátory z bezohledného zacházení s indiány a bránili v jejich prodávání do otroctví. Misionáři se tak pravděpodobně stali pro mnoho indiánů autoritami, kterým věřili a byli pro ně schopni nasazovat i své životy.
Za jejich největší úspěch (pokud připustíme, že konvertovat indiány na křesťanskou víru bylo správné) lze pokládat založení vlastního "státu" na území dnešní Paraguaye, v podstatě nezávislého na obou mocnostech.
Když poté začali misionáři pronikat i na trhy a konkurovat tak Portugalcům a Španělům a s indiány v misiích se už také nedalo počítat jako s možnými otroky, stali se tak naopak trnem v oku, až tak výrazným, že se obě koloniální mocnosti spojili a vojenskou silou misie zničili. Velkou část indiánů zabili či odvedli do otroctví.

Můj historický úvod je velmi zrychlený a ne úplně přesný. Takže bych určitě doporučil pro zájemce přečíst si třeba tuhle bakalářskou práci - Čeští jezuitští misionáři v Jižní Americe v XVII. a XVIII. století, která podává trochu fundovanější historický pohled na věc a pak v ní najdete zajímavé citace z dopisů českých misionářů. Nebo se můžete poohlédnout po některém z článků na internetu.
Ne že by se to přímo týkalo Jižní Ameriky, ale ještě mě zaujal jeden díl pořadu Duše K, kde je rozhovor s Lukášem Rittsteinem a Barborou Šlapetovou (mp3), kteří se setkávali s domorodci na Papui Nové Guinei a mluví také o misionářích a jaké je to být mezi domorodci nezasáhnutými naší civilizací.

Pokud si chcete udělat představu, jak to bylo s misiemi, nechcete o tom číst knížky a nevadí vám populární forma, pak bych doporučil film Misie z roku 1986. V celkem hvězdném obsazení - Jeremy Irons a Robert De Niro - ukazuje důvody, proč byly jezuitské misie zlikvidovány.
A jiný film, který zase reflektuje situaci indiánů v Brazílii v dnešní době se jmenuje Bird Watchers. Film od italského režiséra, znázorňující ztracenost indiánů v dnešním světě a nejasnost práva na vlastnictví půdy.

A co to cestování

Na území Brazílie leží část Jezuitských redukcí, které byly tvořeny příslušníky indiánského kmene Guaraní. Celé redukce pak sahají z Brazílie do Argentiny a až do Paraguaye. Zbytky kostelů, které se nacházejí v Brazílii jsou oproti těm Argentinských a Paraguayským trochu slabším odvarem, ale za návštěvu určitě stojí. Ono kdyby vás tohle historické období zaujalo, tak není až takový problém navštívit všechny tři vyjmenované země. Třeba tato diskuze by mohla posloužit jako odrazový bod. Další informace (znovu pouze v pt) lze najít třeba na těchto stránkách.
Já jsem se byl podívat pouze na třech místech na brazilské straně. Vynechat jsem samozřejmě nemohl městečko São Miguel das Missões, kde jsou v Brazílii nejzachovalejší zbytky jezuitské misie. Dále pak misii São Joâo a město Santo Ângelo, kde na zbytcích misie již stojí moderní zástavba, ale kostel na náměstí postavili jako kopii původního jezuitského.
Jako výchozí bod jsem si zvolil Sao Miguel das Missoes, ale musím upozornit, že co se týče ubytování, tak to pro baťůžkáře není žádný med. Není tu camping a youth hostel stojí kolem R$50 na noc. Proto bych doporučil poptat se v informačním centru nebo zajít přímo do malé expozice indiánské kultury nacházející se pár set metrů za archeologickým nalezištěm, kde hodný majitel občas nechá baťůžkáře přespat. Vlastní ruiny v Sao Miguel určitě stojí za návštěvu, i když nic převratného nečekejte. Také se celkem oplatí počkat do noci, kdy probíhá Espetáculo de Som e Luz, kdy jsou ruiny nasvěcovány barevnými světly a k tomu se dozvíte příběh statečného indiánského náčelníka Sepé, který vedl indiány v boji proti spojeným španělsko-portugalským silám. Je mu přisuzován výrok: "Tato země již má svého pána", čímž poukazoval na to, že oblast odjakživa patřila indiánům.
Pokud má člověk čas, tak se může vyplatit si někde sehnat kolo či motorku a další místa v okolí si objezdit. Já jsem se byl podívat ještě ve zmíněném Sao Joao, kde z jezuitského kostela zbyly jen dvě obvodové zdi a na jeho území byl zřízen novodobý hřbitov, ale o všechny jezuitské památky (pokud mohu soudit) je v okolí velmi dobře postaráno, takže návštěva byla příjemná.
V Santo Angelo pak najdete pěkný nový kostel a muzeum, takže jeho návštěva také není k zahození.

Na pár pořízených fotek se můžete podívat v galerii Jezuitských Misií.

Žádné komentáře:

Okomentovat